Výzkum dějin knižní kultury

 

Slovenská národní knihovna ve spolupráci s Univerzitní knihovnou v Bratislavě a Spolkem slovenských knihovníků a knihoven uspořádala ve dnech 8.–10. 4. 2014 na půdě bratislavské Univerzitní knihovny mezinárodní konferenci pod názvem Výskum dejín knižnej kultúry na Slovensku a v stredoeurópskom priestore.

V úvodu setkání byla připomenuta tři významná výročí: 95 let od vzniku Univerzitní knihovny v Bratislavě, 60 let existence Slovenské národní knihovny a 40. výročí sborníku Kniha. Konferenční příspěvky byly rozděleny do pěti bloků (Výročí; Prameny, metody výzkumu; Historické knižní fondy, sbírky a osobnosti, knižní ilustrace; Projekty; Knižní obchod), z nichž první byl věnován výše zmíněným jubileím. Pro vývoj samostatného slovenského knihovnictví bylo podobně jako v českém případě rozhodující období dvacátých let 20. století, které se vyznačovalo intenzivní kulturní politikou nově vzniklého československého státu, jejíž součástí bylo také řešení problematiky knihoven od nejnižší po nejvyšší organizační úroveň (Orosová, Martina). Rozhodující roli sehrálo v procesu restrukturalizace slovenské knihovní sítě Ministerstvo školstva a národnej osvety a knižnice (Kázmerová, Ľubica). Záhy po získání nové státnosti byl zahájen proces budování Slovenského oddělení v rámci bratislavské Univerzitní knihovny (Fircáková, Kamila), jež na určitý čas převzalo funkci slovenské národní knihovny. Významnou úlohu zde od roku 1920 sehrál český etnograf, literární historik a bibliograf Vilém Pražák, jehož spolupráci s Univerzitní knihovnou ukončil až vznik Slovenského státu v roce 1939. Dějiny slovenské národní knihovny (Klimeková, Agáta – Soláriková, Miroslava) byly poměrně komplikované. Její vývoj je spojen s činností Matice slovenské, jejíž historická knihovna byla stejně jako sama Matice v roce 1875 zrušena, ale fondy nebyly rozpuštěny. Při obnovení činnosti Matice tak bylo ve 20. letech na co navazovat, ovšem ke skutečnému založení Slovenské národní knihovny došlo až po desetiletích. Matice slovenská stála také u zrodu sborníku Kniha (Saktorová, Helena), jenž se též nerodil lehce. Založen byl již roku 1974, ale první číslo vyšlo s dvouletým zpoždění v roce 1976. Za dobu své čtyřicetileté existence si však vydobyl značné renomé.

Následující blok byl zahájen příspěvkem o koncepci, komplexnosti a interdisciplinárním charakteru knižní kultury (Voit, Petr). S dovolením organizátorů konference bude otištěn v časopisu Knihy a dějiny, a proto mu zde nebude věnována bližší pozornost. Dva příspěvky byly věnovány výzkumu historických textů jakožto velmi významným pramenům, které nám mohou zpřístupnit jak proces tvorby děl z hlediska literárního, tak z hlediska funkčního ve vztahu k samotnému tiskařskému procesu. Jedná se o problematiku předmluv a paratextů v českých tiscích druhé poloviny 16. století (Pišna, Jan) a tzv. ego-dokumentů (Kollárová, Ivona). K těmto příspěvkům lze ještě přiřadit bádání nad výskytem portrétů užívaných jako exlibris (Sybylová, Michaela). Zde se pohybujeme na hranici sebeprezentace vlastníků, ale také autorů děl a marketingové politiky tiskařů a knihvazačů. Přiblížit rozmanitost textové produkce 17.–18. století v katolickém prostředí horních Uher se pokusila na příkladu soupisu trnavských tisků Eszter Kovásc. Následující dva příspěvky, které uzavřely první den konference, byly věnovány výzkumu středověkých knižních fragmentů na Slovensku (Molnárová, Zuzana) a problematice slovenské inkunábulistiky (Jankovič, Ľumír).

Dopolední blok druhého dne byl věnován rozličným historickým knižním fondům, významným osobnostem a knižní ilustraci. Mezi jinými byl představen významný reformátor východního Slovenska Leonard Stöckel a jeho vliv na tvorbu kulturní, náboženské a národní identity východních Slováků 16. století (Valčo, Michal). Bezpochyby zajímavá byla také osobnost Imre Daniela, který působil v letech 1780–1798) ve službách sedmihradského biskupa Ignáce Batthanyho (Mârza, Andreea). Pro vznik Univerzitní knihovny v Bratislavě měl velký význam knižní dar Jozefa Bellaie, trenčínského župana a vládního rady (Perleczká, Zita). Z historických fondů byly představeny sbírky knihovny augustiniánského kláštera u sv. Tomáše v Praze (Sladká, Veronika), knihovna velehradského kláštera (Pavelková, Jindra), tiskárna rajhradských benediktinů, která působila na přelomu 19. a 20. století a byla přímo spjata s místním klášterem a jeho knihovnou (Heilandová, Lucie), a také zámecká knihovna olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži (Měsíc, Cyril). Knižní ilustraci byly věnovány dva příspěvky zaměřené na tiskařskou praxi Michala Landerera (Escedy, Judit) a vyobrazení hvězd a komet na rytinách 16. a 17. století (Farkas, Gábor Farkas). V odpoledním bloku pak zazněly příspěvky, které přinesly prezentace ukončených i probíhajících projektů z oblasti správy a ochrany knižních fondů či budovaných elektronických databází zaměřených na problematiku knižní kultury. Mezi jinými byly prezentovány báze Provenio Knihovny Národního muzea v Praze (Kašparová, Jaroslava), Databáze Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501–1800 (Šícha, Vojtěch), na jejímž zpřístupnění dlouhodobě pracuje Knihovědné oddělení KNAV, či digitální sbírka ilustrací v bratislavských tiscích Státní vědecké knihovny v Košicích (Čarnogurská, Martina – Kurucová, Angela). Velmi zajímavý příspěvek byl věnován restaurátorským pracím, jež proběhly v rámci projektu „Camadoli monastery library in the Jagellonian Library OPAC …“ (Partyka, Jacek). Neméně zajímavý je také projekt soupisu slovenských tisků na evangelických farách v rumunském Banátu (Linda, Jaromír). Horkou diskusi na závěr dne pak vyvolal projekt hodnotící vliv písma a jazyka slovenských tisků na proces digitalizace (Plevková, Lenka).

Závěrečný den přinesl příspěvky zaměřené zejména na knižní obchod v minulosti. Byla zde probírána témata jako formy knižní propagace v Evropě do konce 16. století (Lichnerová, Lucia) či vydavatelské a knihkupecké aktivity Antona Kobergera (Sitár, Matej). Ze slovenského prostředí pak zaujaly nástin knižní kultury v Bratislavě 17. století (Špániová, Marta), vztahy bratislavských knihkupců v evangelické komunitě druhé poloviny 18. století a rovněž knižní trh s francouzskými knihami v Uhrách na sklonku 18. století (Gransztói, Olga). Velmi obšírný příspěvek, hraničící rozsahem s přednáškou, věnovaný historii knižní kultury Balkánu (Vraneš, Aleksandra) celé bratislavské setkání uzavřel.

Jak z výše uvedeného vyplývá, záběr příspěvků byl velice široký, a to jak z tematického hlediska, tak z hlediska chronologického. Mnohé z plánovaných příspěvků bohužel nemohly z různých příčin zaznít, o to zajímavější a lákavější pak bude čtení konferenčního sborníku, který by se měl již v dohledné době objevit v tištěné podobě.

 

 

Šícha, Vojtěch. Výzkum dějin knižní kultury. Informace [online]. , č. [cit. 2017-09-24]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/vyzkum-dejin-knizni-kultury/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (5× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *