Studium knihovnictví v zahraničí: Švédsko – University of Borås

 

Pozn.: Autorka článku je studentkou 2. ročníku oboru Digitální knihovny na Univerzitě v Borås.

University of Borås [buros] je mezinárodně uznávanou institucí a krom čtyř fakult jsou její součástí i dvě další jednotky: The Swedish School of Textiles a The Swedish School of Library and Information Science (SSLIS). Právě díky studijním programům zaměřujícím se na obory textilního průmyslu a spolupráci univerzity s místními podniky je Borås, ačkoliv malé městečko, považován za centrum textilního průmyslu ve Švédsku.

SSLIS vedle klasických bakalářských i magisterských programů ve švédštině nabízí i magisterský program Digital Library and Information Services v angličtině. Tento program je veden jako long-distance (dálkový), takže studenti do Švédska jezdí pouze jednou za semestr na takzvaný „residential week“ – týden přednášek a seminářů přímo na univerzitě v Boråsu. Další výuka probíhá v rámci online přednášek, seminářů a diskuzí, především přes výukový portál Ping Pong. Kontakt s vyučujícími je pak možný opět přes Ping Pong, e-mail či další běžné online komunikační kanály (Skype, GTalk apod.). Program byl primárně založen pro studenty ze zemí třetího světa, avšak poslední roky je otevírán i pro studenty z EU. Uchazeči o studium musí v rámci přijímacího řízení doložit doklady o ukončení bakalářského studia a znalosti angličtiny na úrovni dostačující pro studium ve formě mezinárodních certifikátů typu IELTS či TOEFL. Národnostní (i věkové) složení jednotlivých ročníků je proto velice zajímavé, i když např. nadpoloviční většinu studentů přijatých v roce 2016 tvoří lidé, kteří se do Švédska přistěhovali (např. z Rakouska, Řecka či USA a Číny) a nyní si doplňují vzdělání, aby tam lépe našli práci.

Tento program je zaměřen na digitální knihovny a sylabus je složen z předmětů teoretického i praktického rázu. V prvním semestru tak studenti absolvují předměty „Digital Library Management“, který je zaměřen na poskytování manažerských znalostí a dovedností pro vývoj moderních knihovních fondů, nástrojů a služeb v rychle se měnícím prostředí digitálních knihoven, a zároveň dva kurzy „Technologies of Digital Libraries“, jejichž cílem je poskytnout porozumění základním technologiím užívaným k budování digitálních knihoven (XML, (X)HTML & CSS, teorie databází, problematika sémantického webu apod.). Zaměstnanci univerzity jsou odborníci z nejrůznějších zemí světa, např. „Management“ vedou Elena Maceviciute, původně profesorka z litevské Vilnius University, a Thomas Wilson, profesor z britské University of Sheffield, v rámci výuky „Technologií“ se pak vystřídalo několik odborníků např. z Japonska, Švédska či Íránu. V průběhu prvního „residential week“ jsou angažováni i samotní zaměstnanci univerzitní knihovny, kteří mají vyhrazený půlden výuky na přednášky týkající se elektronických knih, digitálních repozitářů a problematiky Open Access.

V druhém semestru tohoto programu studenti absolvují předměty „Users and Information Activities in Digital Environments“, „Interaction Design: Usability and Interaction in Digital Environments“ a „Digitising cultural heritage material“. První dva předměty jsou půlsemestrální a každý trvá přibližně dva měsíce. Kurz Digitalizace ovšem běží celý semestr a právě na něj je zaměřen i druhý „residential week“. V průběhu tohoto týdne je jeden den vyhrazen teoretickému úvodu do problematiky digitalizace společně s přednáškami týkajícími se problematiky otevřených digitálních kolekcí a kódování textu a následně jsou na dva dny přizváni odborníci z Digitalizačního oddělení Národní knihovny Švédska. Ti krom přenášek týkajících se celého procesu digitalizace, od výběru materiálu až po jeho archivaci a prezentaci, vedou i praktické workshopy, kdy si studenti sami vyzkouší digitalizaci různých materiálů. Všechny přednášky i workshop jsou velice zajímavé, k čemuž přispívají i osobní poznámky a historky těchto odborníků týkající se digitalizace konkrétních materiálů – jsou to totiž právě tito odborníci ze švédské Národní knihovny, kteří se podíleli i na digitalizaci Codexu gigas – Ďáblovy bible. Například Lars Björk byl zodpovědný nejen za digitalizaci celé knihy, ale jako kurátor se podílel i na jejím převozu do Prahy a výstavě v roce 2007.

Jelikož je program založen na dálkovém online studiu, nečekají studenty na konci semestrů klasické zkoušky. K úspěšnému zvládnutí všech předmětů je třeba plnit dílčí úkoly, ať už ve formě kratších či delších esejí, reportů, či prezentací, a zároveň vypracovat jednu či několik větších prací. Například v již zmiňovaném předmětu Digitalizace tak studenti odevzdávají menší úkoly na základě práce s technologií OCR a TEI a větší práci – report z digitalizace materiálu dle vlastního výběru. Skupinovým úkolem v rámci předmětu „Interaction Design“ je pak návrh nového interaktivního produktu, vytvoření jeho prototypu (v elektronické verzi s použitím různých softwarů), jeho prezentace dalším skupinám a následně zhodnocení projektů jiné skupiny.

Na začátku studia je studentům představena i univerzitní knihovna a její zaměstnanci mají jedno dopoledne vyhrazeno na prezentaci všech služeb, které dálkovým studentům může knihovna poskytnout. Knihovna se mimo jiné stará o dostupnost publikací ze seznamu povinné literatury oboru. Krom tištěných materiálů, kdy student dálkového studia žijící mimo oblast Boråsu může požádat o jejich zaslání až k němu domů, knihovna nabízí i velkou kolekci elektronických knih, které jsou po přihlášení do systému dostupné z domova, podobně jako to svým uživatelům nabízí i KNAV.

Fotografie: Kateřina Polomská a Library of University of Borås

Otevřený fond knihovny a pracovní prostor

Jedna z budov univerzity a sídlo knihovny

 

 

Polomská, Kateřina. Studium knihovnictví v zahraničí: Švédsko – University of Borås. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/studium-knihovnictvi-v-zahranici-svedsko-university-of-boras/

Tisknout stránku