Albertina icome je společnost, která od roku 1991 působí na trhu s informačními zdroji a zabývá se i správou těchto zdrojů a přístupem pro instituce i konsorcia. To však není téma dnešního rozhovoru. Albertina pořádá každoročně květnovou konferenci INFORUM, kde bývá k pěti stovkám účastníků domácích i zahraničních a přednáší experti z tuzemska i zahraničí.
Ing. Vladimíra Karena (VK) se ptala PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová (IK).
IK: Pane inženýre, nedávno proběhla již dvacátá konference INFORUM. Takový kus práce, dvacet konferencí s vysokou účastí, tedy všeobecně oblíbených. Jaký je to pro Vás pocit?
VK: Hroznej.
IK: Prosím? Vždyť se konferencím dařilo, pokaždé byly úspěšné, plně obsazené a chválené!
VK: To byl jen povzdech nad tím, kolik už je to let. To, že se lidé vždycky hlásí a přijdou, dokazuje, že naše práce marná není. Dokazuje to i určitá generační obměna, mezi účastníky i přednášejícími se objevuje stále více mladých, nových lidí, na druhé straně stále zůstává určitá část „zakladatelské“ generace.
IK: Patřím k těm pamětníkům, pamatuji na Planetárium s představením hvězdné oblohy.
VK: V letech ’95 až ’98 jsme pořádali, tehdy pod názvem INFOMEDIA, konferenci v pražském Planetáriu, v době konání veletrhu Svět knihy. V posledním roce jsme museli z kapacitních důvodů uzavřít registraci a zájemce odmítat, což bylo velice nepříjemné.
V roce 1999 se otevírala na Vysoké škole ekonomické nová přednášková síň s velkou kapacitou a moderním vybavením – a my jsme dostali příležitost uspořádat konferenci jako novou, zahajovací v tomto sále – pro téměř dvojnásobný počet účastníků. Tehdy to bylo perfektně načasované.
IK: A už tam konference zůstala zakotvena… Ale ten zlom nebyl jen v místě konání a kapacitě sálu?
VK: Tak předně z INFOMEDIA se stává INFORUM! Naše konference již nebyla jen o informačních médiích, stala se fórem pro výměnu informací a zkušeností z používání elektronických informačních zdrojů v praxi. Kromě toho se postupně měnila i struktura témat. Prvních pět – šest let byly základem oborově zaměřené sekce, tehdy řada lidí ještě nevěděla o nových možnostech, vývoj byl překotnější, než dnes. Skoro každý rok přišly přelomové změny. Později, řekněme od desátého ročníku, se přešlo spíše k technologickým otázkám a k sekcím zaměřeným spíše problémově než oborově.
IK: K tomu všemu jste ještě zavedli úvodní příspěvky ke konferencím laděné v humorném stylu.
VK: První takový zahajovací příspěvek byla básnička O třech knihovnících a kouzelníkovi Albertovi, kterou jsme odstartovali „odlehčená“ zahájení Infora. Je uložená v archivu Infora 2000.
Ono „vyrábět humor“ pro nás není lehké, nejsme profesionálové, někdy se nám dařilo lépe, jindy méně. Nicméně naším cílem bylo trochu rozředit napětí, uvolnit atmosféru, konečně je přece lepší nebrat se zas tak moc vážně.
Často nastává trochu humorná situace i pro nás, po skončení konference, při porovnávání kritických příspěvků z ankety: doporučení méně příspěvků/více příspěvků; úžasná hudba na Infomejdanu/vyměnit hudbu na Infomejdanu; vyšší počet komerčních příspěvků/méně by bylo fajn. Vážíme si pozitivních ohlasů, ale se vší vážností sledujeme právě ty negativní a bereme si z nich poučení. Někdy jsou ale negativní ohlasy na věci, se kterými nemůžeme nic dělat, jako třeba na chutnost obědů v menze.
IK: Je vidět, že konference děláte rádi. Vás to baví dvacet let, firma už má dvacet tři.
VK: Strašně to uteklo. Naše vůbec první konference ale proběhla už 2 roky před Infomedia, jmenovala se Informace ’93 a byla zaměřená na informace pro obchod a ekonomiku, konala se v hotelu Krystal. Zabývala se tehdejší horkou novinkou – informačními zdroji na CD-ROM a online, jenže tenkrát to byl jiný online, než na co jsme zvyklí dnes. Od té doby už je všechno úplně jinak – kdo si dnes ještě vzpomene v souvislosti s e-zdroji na CD-ROM? Přitom to ve své době byl obrovský pokrok. Jako první přišlo u nás v roce 1993 na svět CD-ROM obsahující obchodní rejstřík z Českého statistického úřadu, hned pak Paměť světa s prvními fotografiemi z rukopisů Národní knihovny, tehdy ještě z diapozitivů. Okolo roku 2000 se začalo všechno obracet na online přístup přes web. A pak nastal rychlý běh událostí. Když už mluvíme o minulosti, tak je také dobré si vzpomenout na to, že 90. léta byla dobou každoročního škrtání určitého počtu titulů časopisů pro nedostatek financí.
IK: Koncem devadesátých se objevily první programy, kde se dalo soutěžit o finanční prostředky na informační zdroje. A taky Váš portál Infozdroje.cz, ze kterého se dalo vyčíst, co všechno je dostupné a kde.
VK: Infozdroje.cz stále žijí, ale jejich význam pochopitelně časem klesá. Vznikly proto, že najednou začalo být k dispozici hodně elektronických zdrojů a začal se o nich ztrácet přehled.
Pozitivním úkazem je, že vlastně už 14 let přicházejí nemalé částky na nákup informačních zdrojů prostřednictvím mnoha „konsorciálních“ projektů. Ale málokdo si už vzpomene, že vůbec první podobný projekt vznikl u Vás na AV ČR už v roce 1997. Bylo to na nákup databáze Patrologia Latina pro AV, UK a MU a byl to opravdu přelom. Dnes už jsou elektronické informační zdroje běžné a dnešním studentům určitě nijak přelomové nepřipadají.
IK: Také na Inforu se přešlo od informačních zdrojů spíše k vyhledávacím systémům a organizováním znalostí. A jak to v této chvíli vidíte dál?
VK: Vracíme se často k tomuto tématu, uvažujeme, jestli pořádání konference má smysl v době, když si člověk všecko najde na webu a na přednášky se dá chodit virtuálně. Ale stejně si myslím, že čím dál je důležitější, aby se lidé potkali, popovídali si, vyměnili si zkušenosti – tuto roli zatím žádné technické prostředky a možnosti nenahradí, z očí do očí je to vždycky účinnější. Ono se také strašně špatně přednáší, když nevidíte publikum, jeho reakce.
Ten mezilidský kontakt je vždycky cenný. Když děláme online školení, trvám na tom, aby se přednášející kolegové aspoň na začátku ukázali účastníkům pomocí webkamery, aby věděli, kdo na ně vlastně mluví, jak vypadá a že to není jenom nějaká nahrávka. Takže dál to vidíme tak, že v nejbližší době čistě virtuální Inforum nebude.
IK: Když se bavíme o budoucnosti, jak to vidíte časově s postupným přesunem od tištěných k elektronickým zdrojům? Jako dodavatelé to vidíte v nejširších souvislostech.
VK: Trend přesunu k e-zdrojům je u časopisů jasný a ze značné části už vlastně proběhl, u monografií, tedy u vědeckých monografií, kterých je v e-formě k dispozici obrovské kvantum, překvapivě stále existuje nemalý objem akvizice v klasické podobě. Dnes už je nabídková politika taková, že k tištěné formě knihy často přichází nabídka e-formy zdarma nebo naopak.
Ale na druhé straně, u nevědecké literatury, tedy co patří ke čtení pro radost, přiznejme si: taková barevná obrázková kuchařka…
IK: Jakožto osoba zabývající se elektronickými informačními zdroji mám těch barevných kuchařek doma tak asi tři běžné metry.
Děkuji Vám za příjemný rozhovor a těším se na další Inforum, které proběhne od 26. do 27. května 2015.