Příspěvek k historii Knihovny AV ČR

 

Čelní představitelé Akademie věd České republiky (AV ČR) se při svých nedávných vystoupeních vraceli k historii Akademie – mám na mysli např. úspěšný televizní pořad, v němž hovořili dva předsedové AV ČR (bývalý prof. Václav Pačes a současný prof. Jiří Drahoš), nebo historicky zaměřené články v Akademickém bulletinu.

Stejně tak i my se chceme vrátit v „INFORMACÍCH“ k historii naší knihovny. Byla ustavena k 1. lednu 1953 jako Základní knihovna ČSAV (ZK ČSAV), současně se založením Československé akademie věd, k němuž došlo 17. listopadu 1952. Dnešní Knihovna AV ČR (KNAV) je přímou nástupkyní ZK ČSAV.

Výchozími fondy ZK ČSAV se staly soubory literatury z knihoven Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Masarykovy akademie práce. Díky tomuto základu se ZK stala již při svém vzniku druhou na fondy nejbohatší pražskou univerzální vědeckou a třetí nejstarší českou vědeckou knihovnou.

V současné době KNAV spravuje přes 1 milión svazků včetně obsahově zajímavého souboru archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků.

K nejstarším sbírkám patří fondy Královské české společnosti nauk (KČSN), která byla v roce 1784 uznána císařem Josefem II. za první vědeckou instituci v celém rakouském soustátí. Přes počáteční obtíže s finančním zajištěním knihovny, kdy členové společnosti využívali fondy Univerzitní knihovny, knihovny pražské hvězdárny a knihovny Strahovského kláštera, se fondy KČSN rychle rozrůstaly: v roce 1836 měla 13 tisíc svazků a v roce 1939 dokonce přes 93 tisíc svazků. Při převodu fondu do ZK čítaly fondy knihovny KČSN 100 tisíc svazků.

Druhou důležitou sbírkou, která dodnes tvoří součást knižního bohatství Knihovny AV ČR, jsou fondy knihovny České akademie věd a umění (ČAVU). ČAVU založil roku 1888 český vlastenec a mecenáš architekt a stavitel Josef Hlávka. Akademie zahájila činnost v roce 1891, tehdy jako Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, v nové budově Národního muzea na Václavském náměstí. Knihovna již po dvou letech zasílala výměnou publikace ČAVU 55 institucím, před vytvořením ČSAV bylo ve fondu knihovny 75.927 svazků. v průběhu své existence se stále potýkala s nedostatkem prostor pro uskladnění svých knihovních fondů.

Třetím knižním souborem, který byl dán ZK do vínku, byla knihovna Masarykovy akademie práce (MAP). Akademie vznikla v roce 1924 jako vědecká a technická instituce, která si kladla za cíl podporovat hospodářský a technický rozvoj v Československu. Tohoto cíle chtěla dosáhnout pořádáním přednášek, výstav, publikační a nakladatelskou činností, zřízením poraden, laboratoří, knihoven a sbírek. Ve fondech její knihovny byla zastoupena především technická, přírodovědná a ekonomická literatura. Koncem roku 1952 obsahovala její knihovna přes 30 tisíc svazků, většinou získaných darem.

Základní knihovna ČSAV zahájila činnost 1. ledna 1953 v prostorách bývalé České akademie věd a umění na Národní třídě. Prvním ředitelem se stal PhDr. František Horák, který se zasloužil o podstatné doplnění fondů ZK, zejména o historické sbírky a o rozšíření výměny publikací s cizinou. v létech 1963–1995 měla knihovna také právo povinného výtisku.

Pro optimální řešení výstavby sítě akademických knihoven a středisek vědeckých informací byl v rámci ČSAV v roce 1961 zřízen Řídící útvar vědeckých informací. v roce 1967 byl sloučen se Základní knihovnou Akademie věd a bylo vytvořeno nové pracoviště Základní knihovna – Ústředí vědeckých informací Československé akademie věd (ZK-ÚVI).

ZK-ÚVI byla tehdy začleněna mezi tzv. společná (tedy pomocná) pracoviště, avšak od počátku se zapojovala do vědeckovýzkumných úkolů, ústavních i resortních. Ředitelem ZK-ÚVI byl v létech 1967–1992 Jiří Zahradil. v období jeho působení byla věnována pozornost koordinaci doplňování fondů v soustavě vědeckých informací (SVI) a knihoven ČSAV. Došlo k výraznému rozvinutí akvizice, rozšířila se mezinárodní výměna publikací; získané unikátní odborné publikace ZK-ÚVI bezplatně věnovala odborným knihovnám Akademie na základě jejich osobního výběru na výstavkách novinek pořádaných každý týden. Velká pozornost byla věnována rozvoji knihoven pracovišť ČSAV, jejich vzájemné spolupráci a koordinaci činnosti. Pro knihovníky byly pořádány pravidelné cykly odborných seminářů a doškolovací kurzy.

Toto úsilí podporovalo i vedení ČSAV, v roce 1979 přijalo tehdejší prezídium ČSAV směrnici pro činnost v oblasti vědeckých informací, jíž se de iure ustavila soustava vědeckých informací ČSAV sestávající ze středisek vědeckých informací s knihovnami a ze Základní knihovny ČSAV v čele. Vydání směrnice nesporně přispělo ke zlepšení postavení knihoven na pracovištích Akademie.

Není nadsázkou, když uvedu, že ZK- ÚVI patřila vždy v rámci českých a československých knihoven ke špičce. Jako jedna z prvních zaváděla automatizaci knihovnických procesů, hledala cesty k využívání zahraničních informačních zdrojů, podporovala vybavení knihovny (tehdy) moderními reprografickými přístroji. Pro všechny knihovny akademických ústavů vybudovala na zámku v Jirnech celoakademický depozitář méně využívané literatury. Už v roce 1985 prosadila ve vedení Akademie zavedení automatizovaného systému evidence vydaných publikací (ASEP), kterým se pyšníme dodnes; publikovala příručky pro uživatele, bibliografie a metodické pomůcky. v neposlední řadě je nutno uvést, že vedení knihovny všestranně podporovalo vlastní vědeckobadatelskou činnost v oblasti knihovědného oddělení, zpracování národní retrospektivní bibliografie a vytváření bibliografie zahraničních bohemik.

K 31. prosinci 1992 vznikla v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání podle zákona ČNR č. 283/1992 Sb. Akademie věd České republiky a současně Knihovna Akademie věd ČR (KNAV). Ředitelkou se stala v roce 1992 PhDr. Ivana Kadlecová. Během jejího působení se započalo s elektronickou katalogizací dokumentů, byly uzavřeny lístkové katalogy a v průběhu let došlo postupně k implementaci systému ALEPH, který uživatelům KNAV umožnil online přístup ke katalogům i ke čtenářskému kontu přes webové rozhraní, Zároveň se začala soustřeďovat pozornost získávání finančních zdrojů na nákup nově vznikajících druhů informací – EIZ (elektronické informační zdroje) prostřednictvím grantových programů. Nejvýznamnějším takovým informačním zdrojem je bibliografická a citační databáze Web of Knowledge, do které byl získán přístup prostřednictvím programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a která je v rámci ČR zpřístupněna díky národnímu multilicenčnímu projektu, který již od roku 2000 organizuje KNAV. v současnosti se KNAV stará o více než 30 elektronických databází.

Nebyly to však jen nové způsoby práce, ale i nové prostředí, ke kterému se KNAV propracovala po delším hledání finančních prostředků, za velkého osobního nasazení pracovníků a za podpory Akademické rady AV ČR. Bývalý sklad knih, který sídlil ve dvoraně budovy ve dvou patrech dřevěných polic, byl zrekonstruován a pod dohledem památkářů zrestaurován, knihy byly částečně přestěhovány do nového depozitáře a pro uživatele byl v budově Akademie věd na Národní třídě otevřen koncem roku 1999 krásný studijní prostor o kapacitě zhruba 100 míst včetně počítačové studovny, informačního centra a technického zázemí.

Od roku 1993 byla věnována v návaznosti na ASEP intenzivní péče sběru informací o publikační aktivitě pracovníků AV ČR. Každoročně byly předávány tyto záznamy do RIP (Registr informací o publikacích Rady pro výzkum a vývoj), později pak do RIV (Registr informací o výsledcích) do Informačního systému Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády ČR, a to již v celé škále výsledků publikačních i nepublikačních. Systém byl zpočátku provozován lokálně v programu ISIS, pro narůstající objem pak došlo k přechodu na profesionální systém ARL (Advanced Rapid Library) s obohacením o živé statistiky (Analytika ASEP, Repozitář ASEP).

Po povodních v roce 2002 vybudovala KNAV ve svém novém depozitáři v Jenštejně sušící a dezinfekční linku, kterou využilo více než 20 knihoven, jejichž fondy byly povodněmi poškozeny. v roce 2004 zde bylo otevřeno Digitalizační centrum, které poskytuje služby institucím nejen v rámci AV ČR. Od 1. 1. 2007 je KNAV zařazena mezi veřejné výzkumné instituce. Ředitelem knihovny je od 1. 6. 2007 Ing. Martin Lhoták.

KNAV spolupracuje s velkými knihovnami mimo oblast AV ČR, řeší nebo zřetelně se podílí na řešení řady velkých projektů v knihovnicko-informační oblasti v celostátním měřítku.

Nebylo mým úkolem podrobně hodnotit vývoj knihovny po roce 1989. Za sebe bych chtěla při pohledu do minulosti jen říct, že rozvolnění vztahů mezi dnešní KNAV a knihovnami pracovišť AV ČR možná přineslo klady, stejně však (jako dříve) pokládám za správné a užitečné, jestliže budou odborná, ekonomická či jen administrativní rozhodnutí, mající vliv na činnost akademických knihoven, řešena společně a konsenzuálně.

Články v časopisech:

  • BURGETOVÁ, Jarmila. Soustava vědeckých informací Akademie věd České republiky. Národní knihovna, 5, 1994, č. 2, s. 136-140.
  • NOVÁ, Andrea. Otevření dvorany Knihovny AV ČR: Oživená krása minulosti – můstek k příštímu tisíciletí. Akademický Bulletin. 1999, 13. Dostupný také z WWW:<http://abicko.avcr.cz/archiv/1999/13/obsah/otevreni-dvorany-knihovny-av-cr.html>. ISSN 1210-9525.
  • HARTMANOVÁ, Dagmar. Knihovna Akademie věd ČR. Národní knihovna – Knihovnická revue, 2000, č. 1, s. 29-31.
  • BURGETOVÁ, Jarmila. Vědecká knihovna a její specifika. Grand Biblio : Časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. 2008, 2, 11, s. 32. ISSN 1802-3320.
  • KADLECOVÁ, Ivana. Historie Knihovny Akademie věd ČR. Grand Biblio: Časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. 2008, 2, 11, s. 34. ISSN 1802-3320.

 

 

Burgetová, Jarmila. Příspěvek k historii Knihovny AV ČR. Informace [online]. , č. [cit. 2017-07-23]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/prispevek-k-historii-knihovny-av-cr/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 4,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *