Predátorští vydavatelé – hrozba pro Open Access

 

Počet otevřených (Open Access, OA) vědeckých časopisů rychle roste, podle Directory of Open Access (doaj.org) jich je evidováno přes 10,5 tisíce. Minimálně polovina těchto otevřených časopisů je z velké části financována vědeckými institucemi. Časopisy, které nejsou financovány jednotlivými institucemi, vybírají poplatky od autorů (author fee), které pomáhají kompenzovat náklady na redakční práce, hodnocení, editaci, sazbu a formátování a online publikování včetně dlouhodobé archivace.

Většina OA vydavatelů a časopisů publikuje pouze články, které byly podrobeny přísnému odbornému posouzení. U některých, především těch nově vznikajících, však může dojít k ne příliš pečlivému posouzení, poplatek autora tedy v tomto případě neznamená pro články žádnou přidanou hodnotu. Články publikované v těchto „predátorských“ (dravých) OA časopisech neprochází žádným recenzním řízením nebo kontrolou na duplicitní publikování. Navíc je u těchto časopisů zvýšené riziko, že jejich existence bude časově velmi omezena, není zde žádný závazek dlouhodobé archivace, takže publikovaný článek může zmizet kdykoliv a bez varování. Vydavatelé těchto „dravých“ časopisů jsou motivováni ziskem z autorských poplatků více než šířením kvalitního vědeckého výzkumu. „Predátorský“ nebo „dravý“ časopis je tedy definován jako časopis, který zneužívá myšlenku otevřeného přístupu ve svůj prospěch – takové časopisy vznikají primárně s cílem vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk.

Na rostoucí seznam těchto podezřelých OA časopisů a vydavatelů upozornil Jeffrey Beall z University of Colorado Denver na webové stránce scholarlyoa.com. J. Beall odhaduje, že až 10 % všech otevřených článků je publikováno u nedůvěryhodných vydavatelů a toto číslo stále stoupá.

A jak tedy poznat, které časopisy by mohly stát na tomto seznamu?

Při výběru OA časopisu je třeba zvážit následující „varovné“ znaky:

  • Název časopisu neodráží pole jeho domnělé působnosti nebo je název časopisu příliš obecný.
  • Vědci a výzkumníci dostávají nevyžádané e-maily z redakce časopisu požadující článek nebo zvoucí do redakční rady.
  • Časopis slibuje příliš krátkou publikační dobu (např. 2 dny nebo týden), která není slučitelná s publikačními procesy a recenzním hodnocením práce.
  • Nikdo není jasně identifikován jako šéfredaktor časopisu.
  • Časopis buď nemá redakční radu, nebo je sestavena pouze ze jmenného seznamu, u něhož není možné ověřit jednotlivé členy a jejich vědeckou kvalitu, případně parazitování na známých jménech (uvedení známých vědců v redakčních radách bez jejich vědomí).
  • Webové stránky časopisu vypadají neprofesionálně nebo obsahují mrtvé či nesprávné odkazy.
  • Články publikované v časopise ne vždy zapadají do deklarované vědecké oblasti časopisu.
  • Články publikované v časopise nejsou indexovány v citačních databázích.
  • Rukopisy jsou přijímány k publikování bez recenzního řízení (recenzní řízení je buď žádné nebo pouze fiktivní).
  • Neexistující obecné informace pro autory včetně postupu zpracování článku nebo výše publikačních poplatků až do okamžiku, kdy byl rukopis přijat k publikování.
  • Zneužívání názvů prestižních časopisů a konferencí (pouze mírně se pozmění název časopisu či konference).
  • Zcela stejná redakční rada existuje pro více než jeden časopis v témže vydavatelství.

Aby se zabránilo šíření těchto „predátorských“ časopisů, je třeba být při výběru periodika uvážlivý. Nově založeným časopisům trvá i několik let, než jsou indexovány v hlavních citačních databázích (např. PubMed, Web of Science, Scopus) a než je jim vydán oficiální impact factor v Journal Citation Reports. Je-li časopis nový nebo pro vás neznámý, lze doporučit provést průzkum na webových stránkách nejen samotného vydavatele, ale také na internetu, a podívat se, zdali jiní autoři nepopsali podivné zkušenosti právě s daným periodikem. Dále je vhodné zkontrolovat, zda časopis figuruje v Directory of Open Access Journals, tedy v adresáři vědeckých a odborných časopisů, který má poměrně přísná kvalitativní pravidla pro zařazení časopisu na seznam.

Aktuální seznam podezřelých časopisů J. Bealla je zachycen na stránkách http://scholarlyoa.com/2015/01/02/bealls-list-of-predatory-publishers-2015/

 

 

 

Burešová, Iva. Predátorští vydavatelé – hrozba pro Open Access. Informace [online]. , č. [cit. 2017-03-26]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/predatorsti-vydavatele-hrozba-open-access/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *