Ohlasy z konference ADHO 2017

 

Každoroční konferenci Aliance organizací pro digital humanities letos hostila na své půdě McGillova univerzita v kanadském Montrealu. Ústředním tématem třídenní akce, které předcházely dva dny určené téměř dvěma desítkám pracovních workshopů, byl „Access“ – metody, modely, inovace, výzvy a praktické otázky spojené s problematikou zpřístupňování informací v elektronické podobě. V průběhu setkání zaznělo bezmála osmdesát odborných příspěvků, přes sto třicet kratších odborných příspěvků, na sto dvacet prezentací formou posterů a zhruba třicet panelových diskuzí.

Z výše uvedeného vyplývá, že shrnutí a zhodnocení prezentovaného obsahu téměř přesahuje možnosti jednotlivce. Nicméně dojmy přímých účastníků, jakkoli subjektivní, mnohdy dokáží velmi dobře přiblížit atmosféru konference a jejich postřehy mohou být inspirací mnoha dalším zájemcům o aktuální dění v oboru digital humanities, kteří se setkání nemohli osobně zúčastnit. Následující řádky se proto opírají o reflexe dvou aktivních účastnic konference, jimiž jsou Florentina Armaselu, vědecká pracovnice lucemburského Centre Virtuel de la Connaissance sur l’Europe, která se mimo jiné zabývá matematickou lingvistikou, a Moly O’Hagan Hardy, vedoucí odboru Digital and Book History v The American Antiquarian Society. Jejich odlišné odborné zaměření se odráží také v tematickém výběru sledovaných příspěvků a umožňuje nám vytvořit si komplexnější vhled do problematiky řešeného tématu. 

První jmenovaná výčet svých dojmů strukturovala do pěti bloků – recepce, spolupráce a infrastruktura, metodologie, nástroje, modely a koncepce v současném vývoji digital humanities s ohledem na ústřední téma zpřístupňování informací. Tuto strukturu si z praktických důvodů ponechává i tento článek. Takto pojaté tematické bloky doplňují poznámky a postřehy Moly O’Hagan Hardy, která se mimo jiné zúčastnila jednoho z pracovních seminářů věnovaného linkování otevřených dat.

Otevřenému přístupu se z perspektivy jeho recepce a užívání věnoval v úvodní přednášce nazvané The Unexpected Leader Marin Dacos, ředitel Centra pro elektronické publikování. Přednáška byla zaměřena na téma specifického uživatele elektronických zdrojů, který zpřístupněné publikace využívá zřídka a příležitostně, na základě náhodné motivace a pohybuje se vlastně mimo hlavní cílovou skupinu poskytovatelů informací. Hlavním úkolem do budoucna pak je rozpoznat, oslovit a rozšířit tuto skupinu uživatelů, mezi nimiž převažuje spíš laická veřejnost, což vyvolává potřebu spolupráce na vývoji infrastruktur určených k pokrytí širší části veřejnosti než dosud.

Výchozím bodem studie věnované analýze sentimentu na příkladu města Chicaga autorů Any Lucic a Johna Sanahana byla reflexe a vyhodnocení způsobů chování uživatelů v elektronickém prostředí, a to jak ovlivňují jejich rozhodování ve skutečnosti. Studie se zabývá otázkou, zda komparace výběru a oběhu knih z propagačního městského programu s analýzou sentimentu pro místa související s Chicagem ve vybraných textech vycházející z rozdílných druhů dat může reálně pomoci při predikci zájmu o knihy v budoucnu zařazené do tohoto programu. A také zda může být nápomocná při snaze rozklíčovat vazby mezi literární podobou místa a geografickou realitou. Sama Florentina Armaselu a její kolegyně Catherine Emma Jones se pak principiálně podobnému problému věnovaly také ve svém příspěvku From Usability Testing and Text Analysis to User-Response Criticism, ve kterém se pokoušely ověřit možnosti a využitelnost nástrojů DH k výzkumu uživatelské reflexe na základě textové analýzy odpovědí uživatelů.

V oblasti spolupráce a rozvíjení společných infrastruktur zaujal příspěvek Cultural Challenges for 3D Research, jehož autory byli Lisa M. Snyder a Alyson Gill. Shrnuli výstupy činnosti v rámci letní školy DH v roce 2016 zaměřené na praktickou stránku práce s 3D modely. Jejich závěry jsou zajímavé především pro instituce využívající 3D objekty jako podklady pro výzkum. V prvé řadě se jednalo o správu metadat těchto objektů umožňující jejich využití v dalším výzkumu, výuce a sdílení v rámci oborové komunity. Dále se zabývali možnostmi publikování 3D objektů, k čemuž je dle jejich názoru třeba podpořit vznik stabilních platforem a především vyvinout závazné standardy pro sdílení a uchovávání 3D objektů různých typů. Třetí samostatnou otázku pak stanoví infrastruktura umožňující spolupráci, rozšiřování a vylepšování pracovního rozhraní směrem k interaktivitě, což by mělo vést k etablování práce s 3D objekty jako samostatného oboru a vyvolat potřebu změny přístupu a úrovně oboru obecně. V podobném duchu se nesl i příspěvek Estabilishing a „Resilient Network“ for Digital Humanities, který vybízel k vytvoření meziinstitucionální infrastruktury umožňující přístup a spolupráci odborníků z různých institucí, vzájemné zvyšování úrovně znalostí oboru, tvorbu společenství a sítí spolupracovníků napříč institucemi. Podle autorek, jimiž byly Lisa Spiro, Geneva Henry, Toniesha Tailor a Amanda French, je taková iniciativa prozatím odkázána na boj s několika druhy překážek. Mezi ty stěžejní patří různé infrastrukturní vybavení jednotlivých pracovišť, jiné metodologické přístupy a jiné možnosti, zejména co se týká personálního zajištění. Autorky příspěvku navrhují řadu klíčových aktivit, jejichž podporou by mohlo být dosaženo žádoucích výsledků. Patří k nim workshopy, ocenění v podobě podpory cestování a studia, nové jump-start projekty, sepsání průvodců a výzvy dalším institucím k zapojení. To vše s cílem etablovat model spolupráce, který by umožnil podporu výuky a výzkumu v oblasti DH.

Kolaborativní vědecká tvorba za využití materiálů přístupných skrze Open Access jako forma prakticky orientované pedagogické praxe byla tématem příspěvku Brandona Walshe, nazvaného Collaborative Writing to Build Digital Humanities Praxis. Cílem je vybídnout nejen vyučující, ale také studenty k produkci a revidování práce ostatních a motivovat je, aby přispěli k akademickému dialogu. Jako příklad uvedl tvorbu otevřené příručky Introduction to text analysis, která vznikla spoluprací studentů a představuje řadu příkladů k procvičení a ověření konceptů a dovedností a zároveň vede další studenty ke spolupráci a diskuzi s cílem revidovat a produkovat další sdílený materiál studijního obsahu.

Open Access byl reflektován také z úhlu pohledu vytváření nástrojů a digitálních prostředí vhodných jak k výuce, tak k výzkumu v oblasti digital humanities. Mezi jinými například History in a box, jakožto vzdělávací prostředí umožňující kombinování fyzických i digitálních zdrojů, jako nová cesta k výuce historie a pedagogickému využití při výuce „digital natives“, nebo RAT 2.0 neboli nástroj k tvorbě odkazů a anotací pro georeferencování a textovou detekci v historických mapách. V příspěvku Linked Places: A Modeling Pattern and Software for Representing Historical Movement šli autoři Karl Grossner, Merrick Lex Berman a Rainer Simon ještě dále vedeni snahou o dosažení reprezentace geografického pohybu (lidí, myšlenek, kulturních zvyklostí, komodit) mezi různými místy v průběhu dějin. Byl představen také nástroj EGOlink, jenž jako součást webu European History Online nabízí podporu editorům akademických článků tohoto webu v podobě semi-automatického modulu umožňujícího prolinkování článků do historických sbírek a externích zdrojů. John Bryant představil Melville Electronic Library – digitální knihovnu, která zpřístupňuje edice díla amerického spisovatele a básníka Hermana Melvilla, přičemž využívá nástroj pro rozpoznávání rukopisného písma zvaný Transkribus.

Z metodologického hlediska byl věnován prostor problematice měření kvality metadat, kontrole a normalizaci dat, dále lingvistickým disciplínám, jako jsou lemmatizace či tokenizace, analýzám emočního náboje v textu či twitterologii a mnoha dalším. Mezi modely a koncepty byla akcentována především konceptuální analýza textů založená na počítačovém zpracování dat. Pozornost si zaslouží také teoretické a praktické úvahy nad integrací modelů vizualizace při využití klasických archivních vyhledávacích pomůcek a moderních discovery systémů s cílem usnadnit přístup do archivních sbírek. Zajímavý je jistě také přístup k dokumentaci, která vzniká jako vedlejší produkt činnosti institucí a jejich pracovníků. Ačkoli má primárně sloužit jako pojistka před ztrátou souvislostí, například v případě odchodu zásadního pracovníka, a také jako dokladování odvedené práce, nový náhled zdůrazňuje především možnost využití této dokumentace k reflexi vlastní práce i s delším časovým odstupem.

Třídenní konferenci uzavřela přednáška Elizabeth Guffey The Upside-Down Politics of Access in the Digital Age, ve které se věnovala problematice přístupu lidí s postižením k elektronickému obsahu. Snažila se v ní nalézt odpovědi na tři stěžejní otázky: Co znamená přístup k informacím pro postižené lidi v digitální sféře a zda a jak je jejich postižení limituje ve srovnání s přirozeným prostředím? Jak k této problematice přistupují instituce a další poskytovatelé elektronického obsahu s ohledem na to, že lidé bez postižení mají obecně potíže uchopit a pochopit potřeby postižených, a jak tuto situaci změnit?

Záměrem tohoto příspěvku bylo zájemcům alespoň rámcově nastínit dění na zřejmě nejvýznamnější oborové konferenci tohoto roku. Množství inspirace a nových poznatků lze i nadále čerpat na webových stránkách konference, a to zejména v programové sekci, kde jsou k dispozici abstrakty jednotlivých příspěvků. Zajímavé je bezpochyby také sledovat, jaké problémy aktuálně vystupují do popředí zájmu kolegů a jakým způsobem novým výzvám čelí.

Odkazy:

Originály využitých textů:

 

 

 

Šícha, Vojtěch. Ohlasy z konference ADHO 2017. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-29]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/ohlasy-z-konference-adho-2017/

Tisknout stránku