9. ročník konference o šedé literatuře

 

Již devátým rokem se konala konference o šedé literatuře pořádaná v Národní technické knihovně. Na konferenci zavítali i zahraniční přednášející. Konferenci zahájil Dobrica Savić příspěvkem na téma působení informačních technologií na šedou literaturu. Příspěvek popisoval stálé zdokonalování a rozšiřování informační techniky pro co největší zpříjemnění práce uživatelům.

Následující příspěvek byl představen formou video-prezentace, uvedla jej zaměstnankyně Německé technické knihovny Margret Plank. Prezentace měla za cíl přiblížit veřejnosti portál, který zpřístupňuje vědecká videa. Specialitou portálu je automatické doplnění videí o metadata a klíčová slova na základě hlasové analýzy.

Další prezentace byla zaměřena na vyhledávání disertačních prací v depozitářích. Přednesla ji profesorka Eva Bratková z Ústavu informačních studií a knihovnictví. Zabývala se nedostatečným a nesprávným zpracováním metadat a klíčových slov při popisu disertačních prací, které při vyhledávání způsobuje rozdílné výsledky.

Publikování závěrečných prací, jímž se zabývala prezentace Meinharda Kettlera, který působí v databázi ProQuest, se více než kdy dříve vyskytuje v elektronické formě. Autor popsal současný stav vzhledem k přístupnosti a zviditelnění na webu. Více než polovina odevzdaných prací v Německu je nedohledatelná přes veřejný internet, pro srovnání v Americe je možné vyhledat přes 90 % publikovaných prací.

Odpolední blok odstartovala přednáška Naděždy Andrejčíkové ze Slovenské technické knižnice, věnující se prozkoumáním orientace a zpracování stále většího množství dokumentů publikovaných výzkumnými subjekty. Závěrečné práce získávají na citovanosti a impakt faktoru i díky citačním databázím, jako WoS nebo Scopus.

Další prezentace byla pohledem na šedou literaturu z právního hlediska. Představen byl tzv. data-mining ŠL, což znamená něco na způsob analýzy dat, a to i bez souhlasu autora. Matěj Myška uvedl případy, ve kterých je možné autorsky chráněný dokument šedé literatury získat zcela legálně, např. pro pracovní účely nebo osobní potřebu.

Digitální repozitář, spravovaný Vysokým učením technickým v Brně, představil Jan Skůpa. Repozitář funguje od roku 2012 na databázovém systému Dspace. Do repozitáře vkládají závěrečné práce studenti, pracovníci VUT v Brně a jsou zde také publikovány vědecké časopisy a sborníky. Depozitář je propojen s databází NUŠL a službou Google Scholar.

V první polovině letošního roku bylo přijato nové nařízení o ochraně osobních údajů, které v určitých ohledech rozvádí a zpřesňuje minulou právní úpravu. Nařízení je rozšířeno ze stávajících 32 článků na 99, ale základní myšlenka celého zákona se s novelou nezměnila.

Následující prezentace od Tamary Kováčové ze společnosti EDUin představila projekt otevřeného vzdělávání, který má za cíl zapojení co největšího počtu lidí do tvorby vzdělávacích materiálů. Materiály jsou po zpracování zpřístupněny online na webu, ovšem nevýhodu tohoto systému je fakt, že každý může do prací ostatních zasahovat, což není vždy žádoucí.

Pro stále se rozšiřující digitální dokumenty bylo potřeba vytvořit novou pracovní pozici „digitální kurátor“. Na toto téma prezentovala Radka Římanová z Ústavu informačních studií a knihovnictví. Kurátor by měl za náplň práce přímou správu digitálních dokumentů, které spravuje mnohem méně personálu. Tuto práci zatím vykonávali kvalifikovaní knihovníci, kteří se starají i o sbírky tištěné.

Poslední příspěvek přiblížil Filip Šír z Národního muzea. Týkal se soupisů gramofonových desek, které v současné době nevlastní žádná instituce, jsou v soukromých rukou. K dispozici jsou pouze katalogy pro objednání a soupisy také částečně nahrazuje Virtuální národní fonotéka.

 

 

 

Skopal, Jan. 9. ročník konference o šedé literatuře. Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-21]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/nusl2016/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Komentáře nejsou povoleny.