Michael Faraday

 

22. září 1791 Newington – 25. srpna 1867 Hampton Court

faraday

(Zdroj obrázku: Wikipedie)

Anglický fyzik, chemik a vynálezce Michael Faraday se narodil v rodině kováře 22. září 1791 v Newingtonu nedaleko Londýna. James Faraday byl ale v době synova narození už natolik nemocný, že dále nemohl vykonávat své povolání, a rodina se tak dostala do finančních těžkostí. Malý Michael proto nedokončil ani základní školu a ve třinácti letech začal pracovat jako kamelot u londýnského knihkupce. Jeho zaměstnavatel ho přijal do učení na knihaře a papírníka a navíc měl pochopení i pro jeho zájem o přírodní vědy. Mladý Faraday v učení doháněl chybějící vzdělání četbou knih, které se mu při práci dostaly do rukou. Zajímaly ho hlavně spisy o fyzice a chemii. Kromě čtení své vzdělání doplňoval návštěvou večerních populárně vědeckých přednášek. Jedním z přednášejících byl i anglický chemik Humphry Davy. Vědomosti získané na přednáškách Faraday přednášel mladším učňům, čímž se zároveň naučil dobrému vyjadřování.

V roce 1812 se Michael Faraday vyučil, ale dále se chtěl věnovat jen vědě. Podařilo se mu získat místo pomocníka a laboranta v Královském ústavu v Londýně u samotného Humpryho Davyho. Kariéra budoucího vynálezce tak začala umýváním laboratorního skla. Dál se ale usilovně vzdělával a získával potřebné zkušenosti. Zanedlouho už Faraday doprovázel Davyho na jeho vědecké cestě po Evropě. Měl tak možnost se osobně setkat s mnoha osobnostmi tehdejšího vědeckého světa, jakými byli A. M. Ampèr, A.Volta, A. von Humboldt a další. Po návratu z cest v roce 1815 začal pomáhat při chemických pokusech a dokonce samostatně řešit menší úkoly.

Faradayova pracovitost, cílevědomost, ale i fantazie začaly přinášet první úspěchy. V roce 1824 byl zvolen členem Královské společnosti v Londýně, v následujícím roce se stal ředitelem laboratoře Královského ústavu a později byl jmenován profesorem chemie. Zabýval se experimenty v oblasti chemie a našel nové chemické sloučeniny, prováděl pokusy se zkapalňováním plynů a objevil benzen. Šíře jeho zájmu zahrnovala i objevy ve sklářství a metalurgii. Největší věhlas mu však získaly práce v oblasti elektrotechniky. V roce 1831 Faraday učinil svůj největší objev, když po letech hledání způsobu přeměny magnetismu v elektřinu objevil elektromagnetickou indukci. Objev mu umožnil sestrojit první dynamo. Do fyziky zavedl pojmy elektrickémagnetické pole a siločáry. Na základě zákonu elektromagnetické indukce stojí teorie všech elektrických motorů, generátorů elektrické energie a transformátorů.

Michael Faraday uveřejnil své práce v oblasti elektřiny a elektromagnetismu v třísvazkovém díle Experimental Researches in Electricity a chemické výzkumy vyšly v publikaci Experimental Researches in Chemistry and Physics.

Tento velký vědec, který dal lidstvu nezištně své vynálezy a zasloužil se tak o pokrok ve vědě a technice, zůstal skromným člověkem do konce svého života. Odmítl povýšení do šlechtického stavu, nezlákaly ho nabídky výnosných míst a nepřijal ani návrh na své jmenování prezidentem Královské společnosti. Sám prohlásil: „Jmenuji se Michael Faraday, a pouze toto jméno bude jednou vyryté na mém náhrobku.“ Zemřel 24. srpna 1867 v Hampton Court. Na počest Michaela Faradaye, od jehož narození letos v září uplyne už 225 let, byla jednotka elektrické kapacity pojmenována farad.

Zdroj:

BOREC, Tomáš. Dobrý den, pane Ampère. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981.

Chemikové. Praha: Encyklopedický dům, 1998. Encyklopedická edice Listy, 11. ISBN 80-86044-11-4.

 

 

 

Vitouchová, Veronika. Michael Faraday. Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-18]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/michael-faraday/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *