10. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích

 

Dne 19. října 2017 se v Národní technické knihovně konala již desátá, a tedy jubilejní Konference o šedé literatuře a repozitářích. Konferenci zahájila Mgr. Hana Vyčítalová, vedoucí Oddělení Digitální Národní technické knihovny. Celkem bylo prezentováno osm českých a tři zahraniční příspěvky (z nichž jeden nebyl oficiálně zařazen v programu).

První blok začal přednáškou jednoho ze zahraničních hostů, kterým byl Dr. Dobrica Savić, jenž v současné době působí v IAEA (International Atomic Energy Agency). Ve svém příspěvku popsal vlivy čtvrté průmyslové revoluce na samotné pojetí šedé literatury, mezi něž patří vznik nových typů dokumentů (elektronických), jejich udržitelnost a další procesy a skutečnosti, které s nimi souvisejí. Druhá přednáška se zabývala procesem vzniku nového Digitálního repozitáře UK, kterému se věnovala Ústřední knihovna Univerzity Karlovy. Přednášejícím byl Ing. Jakub Řihák, který je vedoucím Oddělení repozitářů, digitalizace a depozitáře Ústřední knihovny Univerzity Karlovy. Jako hlavní obsah byly vybrány zejména závěrečné kvalifikační a habilitační práce a byl také zvolen nový systém DSpace (dříve fungoval repozitář na základě systému DigiTool). Struktura repozitáře kopíruje strukturu univerzity, zároveň je také propojen s katalogem, discovery systémem a knihovním systémem. Protože existuje též propojení se Studijním informačním systémem, pro studenty se z hlediska odevzdávání závěrečných prací nic nemění. Do budoucna je plánován převod obsahu ze staršího repozitáře, zapojení autentizačního nástroje Shibboleth a také zprovoznění digitální knihovny pro historické knihy, periodika a mapy prostřednictvím systému Kramerius. Z dlouhodobějších plánů je asi nejzásadnější zajistit dlouhodobé uložení elektronických dokumentů. Autorkou třetího příspěvku byla Mgr. Eliška Pavlásková, Ph.D., která působí v Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archivu Univerzity Karlovy. Tato přednáška se, stejně jako předchozí, zabývala závěrečnými kvalifikačními pracemi. V minulém roce byla v rámci UK upravena pravidla pro odevzdávání těchto prací. Hlavní změna spočívala v tom, že jako doporučené formáty pro odevzdání práce byly zvoleny formáty vhodné pro dlouhodobou archivaci. Šlo zejména o formát PDF/A, který je požadován pro text práce a abstrakty. Pro validaci souborů ve formátu PDF/A je použit nástroj Vera PDF. Problematickou část představovaly přílohy prací, kdy bylo prostřednictvím analýzy zjištěno, že jsou ukládány v mnoha různých formátech. Na základě této analýzy byly pro přílohy vybrány tzv. schválené formáty. V případě, že chce student nahrát přílohu v neschváleném formátu, je nutné vyplnit žádost, na jejímž základě je mu buď vyhověno, nebo je doporučen jiný formát. Poslední část dopoledního bloku představovala přednáška Joachima Schöpfela, Ph.D., který působí v laboratoři GERiiCO na Univerzitě v Lille. V rámci prezentace byl představen projekt s názvem D4Humanities, který se zabývá managementem výzkumných dat. Systém pro jejich odevzdávání v rámci disertací byl vytvořen ze dvou již existujících nástrojů. V projektu nešlo jen o data, ale zejména o jejich uživatele. Proto byl také vytvořen výukový program a jsou pořádány semináře pro doktorandy, aby pro ně bylo snazší nástroj používat.

Úvodní přednáška druhého bloku nebyla plánována, v programu konference tedy není uvedena. V příspěvku byl představen centrální katalog PNST (The National Portal for Recording Theses), který slouží jako registrační nástroj pro magisterské diplomové a disertační práce na alžírských univerzitách. Nástroj byl vytvořen na Univerzitě v Constantine 2 (Université Abdelhamid Mehri de Constantine). Po spuštění PNST byl proveden průzkum, zda tento nástroj doktorandi využívají a jaké v něm vidí limity a pozitiva. Vyšlo najevo, že přestože má systém mnoho negativ, například (ne)dostupnost plných textů, je pro studenty užitečný. Druhý příspěvek odpoledního bloku představoval výsledky průzkumu, který se konal na Univerzitě Karlově a soustředil se na datový management, výzkumná data a na postoje vědců k jejich sdílení. Průzkum je součástí mezinárodní srovnávací studie, do které bylo zapojeno přes třicet zemí (mj. Velká Británie, Francie, Turecko, …). Dotazník, který byl pro všechny zapojené země stejný, bylo nejprve nutno přeložit do češtiny. Byl velice rozsáhlý a týkal se témat, jako jsou vytváření a využívání dat, ukládání dat, postoje k jejich sdílení a chování při sdílení. Na UK byli pro výzkum vybráni doktorandi a vědečtí pracovníci, celkem byl tedy dotazník rozeslán na více než 10 000 e-mailových adres. Vrátilo se cca 2 300 dotazníků, z nichž 1 434 bylo kompletně vyplněno. Z výsledků průzkumu vyšlo najevo, že více sdílejí mladší lidé, nejčastější obavy ze sdílení dat souvisejí s právními a etickými problémy, špatnou interpretací či zneužitím dat. Ochotnější ke sdílení dat jsou vědečtí pracovníci z humanitních a přírodních věd, naopak menší ochota sdílení dat převládá v medicínských oborech. V budoucnu budou výsledky průzkumu zveřejněny na k tomu určených webových stránkách, zatím jsou dostupné prostřednictvím úložiště Zenodo. Následující přednášející byla Mgr. Zdeňka Chmelařová, která působí jako vedoucí Odboru pro doplňování a zpracování fondu v Knihovně AV ČR, v. v. i. Byla zde představena nadstavba databáze ASEP, jež umožňuje ukládat do této databáze – kromě bibliografických záznamů a plných textů výsledků vědeckého výzkumu pracovišť Akademie věd ČR – také původní výzkumná data. Data lze do repozitáře uložit buď přímo, nebo formou odkazu do jiného úložiště. Do budoucna je plánováno zapojení do projektu OpenAIRE a také získání certifikátu důvěryhodného repozitáře. Poslední příspěvek tohoto bloku se zabýval novým Nařízením o ochraně osobních údajů a jeho vlivem na vnitřní normy výzkumných institucí, zejména ohledně výzkumných dat. Přednášejícím byl vedoucí Právního oddělení Masarykovy univerzity Mgr. Bc. Michal Koščík, Ph.D. S ohledem na změnu nařízení o ochraně údajů hlavně ve vztahu k výzkumným datům bude do budoucna nutné zaměřovat se ve výzkumných institucích mnohem více na management dat.

Závěrečný blok konference byl zahájen přednáškou JUDr. Matěje Myšky, Ph.D., z Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity. Příspěvek se zabýval změnami, které přináší paměťovým institucím novela autorského zákona, a byl zaměřen především na osiřelá díla a díla komerčně nedostupná. Osiřelým dílem se myslí dílo, u něhož není identifikován ani nalezen jeho autor. Pro ověření, že jde skutečně o osiřelé dílo, je nutno provést tzv. důsledné vyhledávání. Dílo je následně zařazeno do evropské databáze osiřelých děl. Osiřelým dílem nemůže být databáze ani počítačový program. V případě děl komerčně nedostupných jde o díla, která nejsou k dispozici prostřednictvím komerčních kanálů. Dílem komerčně nedostupným nemůže být audiovizuální dílo. Na základě změny autorského zákona by měl vzniknout seznam těchto děl, který bude aktualizován až po ověření Národní knihovnou. Druhý příspěvek tohoto bloku se zabýval, stejně jako ten předchozí, novelou autorského zákona. Přednášející byla Mgr. Bc. Lucie Straková z Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity a zaměřila se na popis stavu po novele a před ní. Jde hlavně o rozšíření kolektivní správy pro paměťové instituce. V posledním příspěvku byl Jiřím Hůlou představen systém abART, což je databáze českého a slovenského umění. Část této databáze představuje také šedá literatura, která je zastoupena například tiskovými zprávami, diplomovými pracemi, soupisy děl, katalogy z výstav apod. Data v systému abART jsou mezi sebou vzájemně propojena.

 

 

 

Křížová, Jana. 10. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Informace [online]. , č. [cit. 2018-05-26]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/konference-o-sede-literature-a-repozitarich/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Komentáře nejsou povoleny.