Knihovna Historického ústavu AV ČR, v. v. i.

 

Pojďme se vypravit na malý výlet linkou metra C až na pražský Prosek, kde v budově Historického ústavu AV ČR najdeme také jeho knihovnu. V roce 2011 oslavila devadesát let od svého vzniku a blíží se k magickým stým narozeninám.

Knihovna je nedílnou součástí Historického ústavu AV ČR, v. v. i. Ústav má dvě pobočky, v Brně a v Římě, které disponují svými vlastními knihovnami. Brněnská pobočka se kromě základní odborné literatury soustřeďuje zejména na práce zabývající se dějinami Moravy a Slezska. Fond je plně katalogizován. Římská pobočka čítá odhadem více než 3 000 titulů. Nyní probíhá praktické zpracovávání a přiřazování titulů do katalogu mateřské pražské knihovny. Není úplně jednoduché zpracovávat fond vzdálený téměř 1 400 km. Na počátku projektu byly práce rozvrženy do dvou etap. První etapa byla, ve spolupráci se čtyřmi studenty Univerzity Pardubice, úspěšně dokončena v minulém roce. Na letošní rok byla naplánována realizace druhé etapy. Opět ve spolupráci s pardubickou univerzitou. Tento projekt byl nyní bohužel odložen na neurčito a zpracování fondu pozastaveno.

Pražská knihovna má pro veškeré svoje svazky v současné době k dispozici tři sklady v budově na Proseku a depozit v Jenštejně, kam byly z důvodů omezené kapacity umístěny méně frekventované a duplicitní tituly. V prvním patře budovy, ve které se ústav nachází, je studovna. Studovna prošla v roce 2011 generální rekonstrukcí. Návrhy regálů a veškerého vybavení – přestože byly zpracovány pouze dvěma tehdejšími studenty Fakulty architektury ČVUT a představují jejich vůbec první realizovanou zakázku – imponují svým vzhledem všem návštěvníkům a jejich praktičnost oceňují rovněž zaměstnanci knihovny. Studovna současně slouží také jako prostor pro nejrůznější akce typu přednášek, besed atd.

A nyní již k fondu knihovny, jehož první záznamy v inventárních seznamech jsou datovány rokem 1921. Přes své velmi skromné začátky se podařilo vybudovat rozsáhlý odborně profilovaný fond zaměřený převážně na české dějiny a dějiny států, jejichž historie s dějinami českých zemí souvisí.

Ač byly první tituly získávány převážně formou darů, čítá dnes knihovna neuvěřitelných cca 260 000 svazků. Jedná se jak o odborné monografie, tak o časopisecké řady. Během let se knihovna rozrostla i o dary z pozůstalostí historiků, například rakouského historika Volkera Presse, jehož fond je zájemcům zpřístupněn prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Fond v Římě je nyní obohacen darem profesora Ludwiga Schmuggeho. V současné době disponuje knihovna asi tisícovkou starých tisků, mezi něž se řadí tituly vydané do roku 1801. V knihovně se nalézají rovněž tři vzácné prvotisky. Jedním z nich je tzv. Norimberská kronika, v níž se nachází první známá veduta Prahy.

Obrázek 1. Veduta Prahy z: SCHEDEL, Hartmann. Norimberská kronika, 1497

Obrázek 2. Karel VI. v plné zbroji z: HOMANN, Johann Baptist. Neuer Atlas uber die gantze Welt. Norimberk, 1714.

Celý fond starých tisků je uložen zvlášť, mimo knihovní sklad. V průběhu let 2013–2015 získala knihovna finanční prostředky na digitalizaci některých starých tisků. Kolekce se nachází v Manuscriptoriu. Knihovna rovněž spravuje 341 časopisů, které získává jednak vlastním nákupem, jednak formou výměn. Najdeme zde i některá historická periodika, jejichž vydávání již bylo ukončeno. K obsahu celkem 19 časopisů je zajištěn online přístup. Pracovníci knihovny jsou schopni poskytovat službu online i ve větším rozsahu, nicméně odborná veřejnost z řad historiků se dosud kloní k tradičnímu způsobu využívání fondu. V kurzu tedy stále jsou staré dobré tištěné dokumenty.

Pro svou práci používá knihovna moderní knihovní software Aleph, jehož parametry jsou pro požadavky čtenářů i přísných knihovních standardů naprosto odpovídající. V loňském roce bylo kromě modulu výpůjček a katalogizace zahájeno rovněž používání modulu akvizice, který je pro evidenci periodik naprosto zásadní. V roce 2013 zahájila knihovna práce na retrokonverzi původního lístkového katalogu. Pro tuto činnost, která výrazným způsobem modernizuje služby knihovny a tím jí umožňuje zařazení mezi moderní informační pracoviště, dochází z iniciativy knihovny k využívání možnosti grantu Ministerstva kultury VISK 5. Díky tomu lze již v letošním roce očekávat ukončení tohoto projektu. Pokud nedojde z jakéhokoli důvodu k dalšímu omezení činnosti knihovny, bude zpracováno všech 138 000 naskenovaných katalogizačních lístků. Tento výsledek lze bezpochyby považovat za úspěch malého knihovního kolektivu. Disponovat zásadní částí knihovního fondu v online katalogu je prestižní záležitostí.

Součástí ústavu a knihovny je též rozsáhlá mapová sbírka, která je uložena v mapovně v téže budově. První záznamy o mapových akvizicích pocházejí z roku 1931 a souvisejí s budováním ústavního historicko-geografického pracoviště. V loňském roce prošly prostory mapovny zásadní rekonstrukcí. Část map je digitalizována a většina mapové sbírky rovněž prošla katalogizací. Zájemcům na vyžádání a po splnění interních podmínek umožňujeme mapy využít.

Knihovna Historického ústavu poskytuje skutečně velmi široké spektrum služeb. Zajišťuje pro ústav Den otevřených dveří, pravidelnou burzu titulů z duplikátů knihovny a přebytků zaměstnanců ústavu i volně spolupracující odborné veřejnosti. Úrovní služeb, jejich rozsahem a kvalitou knihovna ve své oblasti Historický ústav AV ČR vskutku důstojně reprezentuje.

Obrázek 3. Studovna od: Jaroslav Novotný, HIU AV ČR

 

 

 

Pittnerová, Ivana. Knihovna Historického ústavu AV ČR, v. v. i.. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-29]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/knihovna-historickeho-ustavu-av-cr/

Tisknout stránku