Knihovna Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově

 

Vstoupíte-li do prostor knihovny Astronomického ústavu v Ondřejově, první, co Vás pravděpodobně zaujme, bude obraz staršího urostlého muže v nadživotní velikosti. Je namalovaný z profilu, na kterém vyniká jeho vysoké čelo a orlí nos. Z oken knihovny se dívá přímým a pronikavým pohledem.

knihovna asu

Je to Josef Jan Frič – zakladatel hvězdárny, který ji po letech budování a samostatné vědecké práce věnoval v r. 1928 Karlově univerzitě.

frič asufrič asu

Při pohledu z okna knihovny může být dr. Frič spokojený – vidí na historickou plošinu s hvězdářskými kopulemi z červených cihel, které nechal vybudovat a ve kterých pracoval. Vidí, že kopule jsou „jako nové“ a že plošina je živým a oblíbeným centrem celého areálu, na kterém se odehrává řada vědecko-popularizačních, kulturních a společenských akcí.

ASU AV ČR

Pokud by se dr. Frič mohl otočit a podívat dovnitř do místnosti – snad by byl potěšen. Poznal by, že je mezi knihami, kterých si po celý život nesmírně cenil a vážil. Při věnování hvězdárny státu byly součástí předávaného majetku mimo jiné také osobní knihovny J. J. Friče a jeho spolupracovníka profesora Vojtěcha Šafaříka.

Obě tyto sbírky (celkem 1444 knihovních jednotek) se staly základem dnešní knihovny Astronomického ústavu, ke kterým v průběhu let přibyly ještě další fondy:

  • v r. 1932 knihy ze Státní hvězdárny v Praze (původně Klementinská hvězdárna, pak c. k. Pražská hvězdárna);
  • v r. 1945 knihy ze zrušené Německé univerzity – tehdy vznikla ve fondu silná duplicita;
  • knihy s astronomickou tematikou ze zrušené zámecké knihovny ve Švihově.

asu

Když tedy v roce 1954 vznikl Astronomický ústav v Ondřejově, jeho knihovna měla bohatý fond s jasně daným tematickým zaměřením – astronomie, matematika, optika. Z hlediska jazykového dominovala u monografií jednoznačně němčina, angličtina byla častější u periodik.

Od poloviny padesátých let (tehdy měla cca 30 000 svazků) do konce let osmdesátých se knihovna rozrostla na neuvěřitelných 95 000 knihovních jednotek. Bylo to hlavně díky sovětské překladové literatuře a dále díky mezinárodní výměně, kdy knihovna dostávala množství separátů. Velké procento z nich ovšem s astronomií příliš nesouviselo, nicméně každý došlý separát byl pečlivě zaevidován. A tak zatímco v sedmdesátých letech přibývalo běžně 2000 svazků ročně, dnešní přírůstek 300 svazků pro nás představuje dobrý rok.

přírůstkový seznma

V padesátých až sedmdesátých letech minulého století bylo hlavním úkolem knihovníků jednotně zpracovat všechny dílčí knihovny a nové přírůstky do jednoho katalogu. Bylo zvoleno podrobné systematické stavění fondu se zcela originálním značením, jehož autorem byl tehdejší vedoucí knihovny. Snažil se napodobit Deweyho třídění a tematickou příslušnost do konkrétní skupiny kromě čísel vyjadřoval na hřbetě knih barevnými proužky. Dnes se můžeme nad tímto způsobem pousmát, ale ve své době bylo neuvěřitelné, jak pomocí pastelek a izolepy dokázal celý fond roztřídit a uspořádat.

V osmdesátých letech – s nástupem nového vedení knihovny – přišla tendence zcela opačná. Cílem bylo očistit fond od všech duplicit a materiálů s dočasnou hodnotou, vyčlenit méně využívané starší monografie do detašovaného skladu mimo areál observatoře. Začala fáze radikálního vyřazování. Z pohledu tehdejších knihovníků etapa neradostná, ale z hlediska dalšího života knihovny nutná. Nejdůležitější akcí tohoto období, ze které knihovna těží dodnes, byla podrobná a pečlivá katalogizace celého fondu periodik.

V této době také knihovna začala aktivně působit při prezentaci vědeckých výsledků pracovníků ústavu. Bylo vybudováno reprografické pracoviště na vysoké úrovni. Knihovna začala vydávat preprinty, technické zprávy a ediční řady Publications of the Astronomical Institute a Scripta Astronomica. Poslední jmenovaná je tematicky nejzajímavější. Vycházejí v ní popularizační astronomické studie nebo historické práce (Vyprávění o rodu Fričů, Počítání času). V této řadě vyšel jako první svazek Katalog starých tisků knihovny Astronomického ústavu (Ondřejov 1986), ve kterém konečně po třiceti letech bylo podrobně zkatalogizováno 204 starých tisků, které knihovna vlastní.

Harmonia Macrocosmica

Cellarius, Andreas: Harmonia Macrocosmica seu Atlas Universalis, Amstelodami 1708

V roce 1994 byl vydán druhý díl Katalogu a dohromady je evidováno 253 titulů vydaných do roku 1801. Všechny tisky byly popsány a poté uloženy do samostatného skladu. O tom, že nejsou ve fondu opomíjenou popelkou, svědčí i fakt, že z rozpočtu ústavu bylo za nemalou částku restaurováno celkem 21 tisků.

Harmonia Macrocosmica

Cellarius, Andreas: Harmonia Macrocosmica, str. 21 – stav před restaurováním

Harmonia Macrocosmica,

Cellarius, Andreas: Harmonia Macrocosmica, str. 21 – stav po restaurování

Všechny vydávané řady sloužily hlavně pro účely mezinárodní výměny publikací, která byla tehdy rozsáhlá, kdy knihovna získávala materiály z observatoří po celém světě. Dnes je význam výměny publikací minimální, stále častěji chodí e-maily, které oznamují, že zasílaný materiál je on-line.

Díky širokým kontaktům na všechny světové strany se podařilo, aby vedoucí knihovny v roce 1988 navštívil mezinárodní konferenci LISA (Library Information Services in Astronomy) ve Washingtonu. Byla to první konference, na kterou navázalo sedm dalších a na kterých byl vždy zástupce z České republiky. Konference LISA VIII se bude konat v červnu 2017 ve Štrasburku.

Další změna ve vedení knihovny v r. 1991 s sebou přinesla vynucené stěhování detašovaného skladu zpět do Ondřejova (restituce objektu). V Ondřejově knihovna konečně získala kapacitně dostačující prostory pro celý svůj fond. Byla rozdělena na dvě samostatné části ve dvou budovách – knihovnu monografií a depozitum periodik. Každá knihovna získala svůj sklad a studovnu. Monografie jsou stavěny tematicky ve volném výběru. Základ tvoří tři skupiny odlišené barevnými samolepkami (astrofyzika – modrá, fyzika – žlutá a matematika – červená), které jsou dále rozděleny na podskupiny. V rámci podskupin jsou knihy číslovány chronologicky. Tematické třídění vytvořila knihovní rada, rozdělení na podskupiny není podrobné – snahou bylo vyjádřit skutečně co nejjednodušeji okruhy dané vědecké discipliny. Autonomní částí fondu monografií jsou tisky vydané v období 1801 až 1850. Těch má knihovna zatím 490 a mají samostatné stavění podle přírůstkového čísla.

Studovna monografií byla na začátku roku 2006 rekonstruována a vybavena novým nábytkem. Oproti tomu studovnu tištěných periodik dostihl technický pokrok a v roce 2012 byla zrušena. Většinu časopisů knihovna odebírá elektronicky a studovnu přestali čtenáři využívat. Dnes jsou zde umístěny počítačové servery pro celý ústav. Další dílčí knihovna je na pobočce ústavu v Praze – Spořilově, kde je deponována část s tematicky úzce vymezeným fondem.

Tak jako pro všechny naše kolegyně a kolegy, naším hlavním úkolem od devadesátých let bylo zpracování fondu do elektronického katalogu. Nejprve jsme pracovaly v systému TINLIB, od roku 2008 jsme přešly na Aleph a staly se součástí celoakademického katalogu KNAV, záznamy zasíláme i do souborného katalogu NK ČR.

Těžiště naší práce se přesunulo do oblasti poskytování a správy on-line přístupů k odborným časopisům (astrofyzikální časopisy většinou nejsou dostupné v nejužívanějších konzorciích), k digitalizaci našich publikací http://www.asu.cas.cz/~bibl/pai/pai.html, k zajišťování MVS služeb a samozřejmě na evidenci publikačních aktivit vědeckých pracovníků. Pro její kontrolu nejsme odkázáni jenom na Web of Science, ale hlavně využíváme oborovou bibliografickou databázi ADS (Astrophysics Data System – http://cdsads.u-strasbg.fr), která vznikla na konci osmdesátých let v USA a jejíž rozvoj financovala NASA. Přístup do databáze je zdarma na úroveň abstraktů, velkou výhodou je častá aktualizace údajů, umožňuje rešerše z mnoha hledisek, historické naskenované texty jsou on-line zdarma.

Klasická knihovnická práce se soustředí na dokončení rekatalogizace fondu v systému Aleph. Ze zadních regálů a temných míst knihovny vynášíme svazky, které nejméně dvakrát prošly rukama našich předchůdců, a hledáme jim nové místo v naší knihovně. To vše pod bedlivým dozorem pana dr. Friče, který hvězdárnu věnoval vědě a práci, a my se snažíme v jeho krédu pokračovat.

asu av čr

 

 

 

Svašková, Radoslava. Knihovna Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Informace [online]. , č. [cit. 2017-11-24]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/knihovna-asu/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *