Kašpar Šternberk

 

(6. 1. 1761 Praha – 20. 12. 1838 Březina)

sternberk

(Zdroj obrázku: Wikipedie)

Český šlechtic, geolog, přírodovědec a zakladatel paleobotaniky v Čechách.

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka pocházel z jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Kašpar se narodil 6. ledna roku 1761 v Praze a byl nejmladší dítě Jana ze Šternberka a jeho manželky Anny Josefy. Rodiče pro svého syna vybrali duchovní dráhu. Kašpar byl nejprve vyučován domácími učiteli a už v útlém věku projevoval nadání na cizí jazyky a zájem o přírodní vědy. Po skončení filozofických studií odjel v roce 1779 do Říma, aby tam studoval teologii. Za tři roky studia dokončil a v roce 1785 se stal kanovníkem v bavorském Řezně. Zároveň přijal hodnost dvorního a komorního rady ve službách biskupa a ujal se také správy biskupských lesů. Kašpar Šternberk se i při své duchovní činnosti nepřestal zajímat o přírodní vědy, především botaniku, zkamenělé rostliny a lomikameny. Stal se také členem Botanické společnosti v Řezně. Na svých cestách se seznámil i s předními učenci tehdejší doby, jakými byli mimo jiné německý přírodovědec Alexander von Humboldt nebo francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre Simon de Laplace. V říjnu 1808 zemřel Kašparův starší bratr Jáchym a Kašpar Šternberk se za dva roky vrátil zpátky do Čech, aby převzal rodový majetek na Rokycansku. Na svém radnickém panství založil botanickou zahradu, organizoval dobývání kamenného uhlí a železářskou výrobu. Nálezy zkamenělých rostlin v uhelných dolech na Radnicku Šternberka přiměly k výzkumu rostlinných fosilií. Sbírky zkamenělých rostlin se začaly rozrůstat a pozadu nezůstala ani jeho publikační činnost.

Kašpar Šternberk publikoval přibližně osmdesát vědeckých prací, z nichž nejdůležitější byl šestisvazkový geograficko-botanický popis pravěké květeny s názvem Pokus o zeměpisně-botanické popsání pravěkého rostlinstva – Pojednání o rostlinopisu v Čechách. Ze svých cest do bavorských Alp si přivezl materiál pro spis Přehled lomikamenů v obrazech. Zajímavé jsou i dějiny českého hornictví ve dvou svazcích – Bergbaukunde.

Jako šlechtic byl Kašpar Šternberk přesvědčen, že šlechta je povolána být nositelem nejvyšších zájmů vlasti a lidstva, a proto věnoval značné úsilí a hmotné prostředky na rozvoj vědy a umění v Čechách. Stál také v čele šlechticů, kteří roku 1818 založili Vlastenecké, později Národní muzeum. Muzeu věnoval svoji knihovnu a veškeré své paleontologické sbírky.

Kašpar Šternberk byl jedním z nejvýznamnějších českých přírodovědců, jehož dílo bylo oceňováno i ve světě. Roku 1826 byl zvolen prezidentem Vlastenecké hospodářské společnosti. Byl také členem mnoha učených společností v Evropě. Jeho jméno je spolu s dalšími jedenasedmdesáti význačnými osobnostmi české historie zlatým písmem vytesáno do fasády budovy Národního muzea v Praze.

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka zemřel na infarkt na svém zámku Březina 20. prosince roku 1838.

V lednu 2016 si připomeneme 255 let od narození této význačné osobnosti.

Zdroje:

PETŘÍK, Maxmilián. 72 jmen české historie. Praha: Česká televize, 2010. ISBN 978-80-7448-005-8

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. 3. dopl. a ilustr. vyd. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-06-0

 

 

 

Vitouchová, Veronika. Kašpar Šternberk. Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-18]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/kaspar-sternberk/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *