Josef Ressel

 

Josef Ressel

Josef Ressel byl český vynálezce, konstruktér a lesník. Oplýval mnoha talenty, ale do historie vstoupil jako vynálezce lodního šroubu.

Budoucí vynálezce se narodil 29. června 1793 v Chrudimi. Jeho otec Anton Hermann byl Němec a živil se vybíráním mýta, nápojové daně a kolkovného, matka Marie Anna byla Češka. Josef měl ještě tři sourozence, staršího bratra a dvě mladší sestry.

Školní docházku zahájil Josef Ressel v Chrudimi, a protože byl velmi nadaný, tak pokračoval ve studiu na gymnáziu v Linci; po jeho ukončení studoval dva roky dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích. Tato škola dala mladému Josefovi znalosti v geometrii, algebře, technickém kreslení, krasopisu a dalších oborech, které potom využil ve své další činnosti. Byl také talentovaným kreslířem, což se mu později v životě hodilo. Protože však nebyl tělesně zdatný, dostal v roce 1811 výborné vysvědčení, ale vojenské učiliště opustil. Další cesta za vzděláním ho přivedla do Vídně, kde se dal v roce 1812 zapsat na univerzitu. Na vídeňské univerzitě se mimo jiné věnoval přednáškám z chemie, přírodních věd, mechaniky, hydrauliky, účetnictví a zemědělství. Toto studium však trvalo jen dva roky a Ressel musel školu pro nedostatek finančních prostředků opustit. Dalšího vzdělávání se však vzdát nemusel. Podařilo se mu totiž získat stipendium od samotného císaře Františka I. a mohl tak dva roky studovat na nově zřízené lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Na závěr studia opět obdržel vynikající vysvědčení.

Do svého prvního zaměstnání nastoupil Josef Ressel v roce 1817 a působil jako lesník v Platerjachu na území dnešního Slovinska. Kromě jiného měl na starosti vyměřování a mapování polesí, vysušování bažin nebo stavbu cest. V roce 1821 byl přeložen do přístavního města Terstu, kde působil jako zástupce lesmistra a později jako lesmistr. Možná blízkost moře a lodí ho inspirovala k úvahám o tom, jakým způsobem zrychlit pohon lodí. Přišel tak na využití principu Archimédova šroubu k pohonu lodí. Některé zdroje však uvádějí, že se Ressel tímto nápadem zabýval už dříve.

Když v roce 1826 Ressel viděl, že se praktické zkoušky s lodním šroubem daří a šroub, který nakonec umístil na záď lodi, by mohl fungovat v praktickém provozu, podal žádost o patent a ten skutečně 11. února roku 1827 obdržel, pouze s platností na dva roky, ale později byla platnost prodloužena na dalších třináct let. Na své pokusy Josef Ressel potřeboval sehnat peníze. To se mu podařilo až roku 1829, kdy se spojil s obchodníkem Ottaviem Fontanou, který byl ochoten financovat stavbu lodi, na které by bylo možné lodní šroub vyzkoušet. Při dalších jednáních o stavbě součástí lodi, důvěřivý Ressel prozradil podstatu svého vynálezu lidem, kteří ho využili, takže si jeho zásluhy přisvojili jiní a spory o prvenství se táhly mnoho desítek let… Přesto pokusná loď nazvaná Civetta vyplula na moře vybavena parním strojem, který poháněl Resslův lodní šroub. Stalo se tak 4. srpna 1829. Technická závada na parním stroji, která neměla nic společného s Resslovým vynálezem, způsobila, že další plavby byly zakázány a Resslův patent byl zrušen.

Josef Ressel se však nespokojil jen s vynálezem lodního šroubu. Mezi jeho vynálezy například patří i lisovací válcový stroj, šroubový lis na víno a olej, silniční lokomotiva s parním pohonem, kuličkové ložisko bez tření a mazání, přístroj k určování jakosti dřeva a celá řada dalších patentovaných i nepatentovaných vynálezů a různých technických vylepšení. Množství a různorodost Resslových vynálezů budí dodnes obdiv.

Všestranný vynálezce a povoláním lesník měl i soukromý život. Byl celkem dvakrát ženatý. Jeho první žena byla Chorvatka a měli spolu tři děti; po její smrti se Ressel oženil se Slovinku, se kterou měl sedm dětí.

Za svůj největší vynález – lodní šroub – se Josef Ressel žádné finanční odměny nedočkal, dokonce se nedočkal ani přiznání prvenství svého vynálezu. Následoval tak cestu mnoha vynálezců, kteří sice vynikali pílí, odhodláním a geniálními myšlenkami a přispěli tak k technickému pokroku lidstva, ale sami nakonec upadli do chudoby a často i zapomnění.

Josef Ressel zemřel na inspekční cestě, zřejmě na malárii nebo tyfus, 9. října roku 1857 v Lublani.

V červnu 2013 uplyne 220 let od smrti jednoho z nejnadanějších českých vynálezců, kterým Josef Ressel bezesporu byl.

Zdroje:

HUBERT, Miroslav. Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressla. Praha: Mare-Czech, 2007. ISBN 978-80-903149-9-3. I.25 HUBERT

KRAUS, Ivo. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1196-x. I.01 KRAUS

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. 3. dopl. a ilustr. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-06-0. přír. IV

 

 

Vitouchová, Veronika. Josef Ressel. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/josef-ressel/

Tisknout stránku