Zpráva z konference INFORUM 2016

 

V termínu 24.–25. května jsem se zúčastnila 22. ročníku konference o profesionálních informačních zdrojích – konference INFORUM 2016, která se již po osmnácté konala na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze. Akci zahájil prorektor VŠE pro vědu a výzkum prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D., který účastníkům mimo jiné popřál příjemný pobyt ve škole. Součástí úvodního bloku byl i pozdrav postřednictvím videokonference se zakladatelem a emeritním předsedou Institute for Scientific Information Eugenem Garfieldem. Poté se ujal slova zakladatel konference Ing. Vladimír Karen, který nás se svým týmem společnosti Albertina icome Praha přivítal groteskou/kramářskou písní o krásné knihovnici, která se po neúspěšném hledání svého milého ve světě rozhodla hledat ho v knihovních katalozích a databázích. Pointou celého představení byla myšlenka, že „knihovníka přítelem věrným je Albertina“.

První tři příspěvky patřily již tradičně zahraničním hostům. První přednášející byla Nazlin Bhimani z UCL Institute of Education z Velké Británie, která hovořila o e-learningu ve spojitosti se vzděláváním uživatelů v britských akademických knihovnách. V posledních letech se spolu s technologickým vývojem změnila role knihovníka z informačního správce na informačního kurátora a pedagoga a e-learning je dobrou vzdělávací formou, jak může knihovna své uživatele naučit najít si přesně ty informace, které potřebují.

Druhým hostem byl Dietrich Schüller, bývalý ředitel vídeňského Phonogrammarchiv, který mluvil o uchovávání audiovizuálních dokumentů pro budoucí generace. V případě právě audiovizuálních nosičů není dostačující zachovávat objekt/originál, neboť jsou zranitelnější než klasické druhy dokumentů a navíc závislé na čtecích zařízeních, která se s rychlým technologickým vývojem stávají zastaralá a obtížně dostupná. Proto bylo na počátku devadesátých let stanoveno, že se bude uchovávat a chránit obsah těchto dokumentů převáděním do digitální podoby.

Daniel Albertsson představil posluchačům univerzitní knihovnu Swedish University of Agricultural Sciences, která v současné době nakupuje do svého fondu převážně digitální dokumenty. Na tištěné dokumenty jsou určena pouze 3 % z rozpočtu. Prezentoval, s jakými problémy se švédská strana potýkala a s jakými by se potýkat mohla, jak přechod od tištěných dokumentů k digitálním vnímají uživatelé, a také vyjádřil obavu ohledně budoucí spolupráce s jinými knihovnami, avšak celkově zhodnotil tento vývoj knihovny i přes určité nevýhody velmi pozitivně.

Po zahajovacích příspěvcích se konference rozdělila na dvě sekce – Trendy a novinky I a II. Já jsem si zvolila první blok přednášek, jehož koordinátorkou byla PhDr. Jindra Planková, Ph.D., z Ústavu informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Jana Matějková přednesla příspěvek s názvem České e-knihy pro knihovny – přehled nabídky, nové zkušenosti z Univerzity Karlovy, e-knihy a e-časopisy Vydavatelství FF UK. Posluchače informovala o tom, že e-knihy vydávané Vydavatelstvím FF UK a Nakladatelstvím Karolinum jsou dostupné pro výuku a výzkum na Univerzitě Karlově přes platformy EBSCO eBooks, Proquest ebrary a v Digitálním repozitáři UK, a popsala podmínky půjčování. E-časopisy z Vydavatelství FF UK, které jsou v Open Access (Linguistica Pragensia, Svět literatury aj.), jsou přístupné v Digitálním repozitáři UK. Zvláštním případem je Časopis pro moderní filologii, který je registrovaný v Directory of Open Access Journals. Vydavatelství FF UK zamýšlí v budoucnu registrovat do této databáze také další svá periodika. Nakonec Jana Matějková charakterizovala platformy (eReading.cz, Flexibooks, EBSCO eBooks, Proquest ebrary/EBL, Levná knihovna, mKnihy), na kterých jsou pro knihovny dostupné e-knihy v češtině. Samozřejmě také zmínila, jaké platformy jsou využívány na Univerzitě Karlově.

Urszula Sasimowicz, Account Manager ProQuest pro Polsko a Slovensko, se soustředila na trendy nákupu elektronických knih v akademických knihovnách. ProQuest dělal průzkum, ve kterém zjišťoval, jaké jsou rozpočty na knihy i jiné zdroje u knihoven po celém světě, zda se rozpočty na elektronické knihy zvyšují, jak e-knihy knihovny získávají, zda používají více druhů akvizice. Na základě tohoto dotazníku ProQuest vytvořil platformu Ebook Central, která umožňuje jednoduchý přístup k více než 780 000 elektronických knih pro knihovny i jejich uživatele. ProQuest spolupracuje s 650 vydavateli. Největší sbírkou je sbírka Academic Complete, která obsahuje přibližně 170 000 titulů. Knihovny mohou spravovat své objednávky, vidí, na co mají rozpočet, řídí, na jak dlouho si může uživatel knihu půjčit. Pokud toto ale knihovna sama za sebe řešit nechce, řeší to za ni ProQuest.

Anna Tonakiewicz-Kołosowska z Main Library of Warsaw University of Technology seznámila posluchače s propagací a zpřístupňováním e-knih ve své knihovně. Varšavská technická univerzita je jednou z univerzit, která nabízí programy na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání, spolupracuje se zahraničními univerzitami a díky tomu roste počet kurzů vyučovaných v anglickém jazyce. Elektronické knihy jsou způsob, jak oslovit velké množství uživatelů a na rozdíl od knih tištěných mají spoustu výhod a jejich počet se neustále zvyšuje. Main Library of Warsaw University of Technology umožňuje svým studentům a pedagogům přístup k e-knihám z převážně zahraničních komerčních zdrojů, podporuje využívání e-knih v Open Access a také od roku 2005 vyvíjí WUT Digital Library, která obsahuje převážně skripta, učebnice a disertace, kterých čítá téměř šest tisíc. Na přání svých uživatelů kupují buď pravidelné nebo dočasné licence do databází, nebo balíčky e-knih. Po vypršení předplatného knihovna nakupuje pouze ty knihy, které byly nejvíce využívány. Na konci roku měla knihovna koupeno přes 600 e-knih. Uživatelé mohou vyhledávat dokumenty přes PRIMO od firmy ExLibris a E-Resources Title List. Na e-knihy upozorňují uživatele samotní knihovníci a v rámci vyučování mají rovněž kurzy zaměřené na práci s informacemi, součástí jsou i workshopy. Jednotlivá školení jsou šitá na míru jednotlivým fakultám. Knihovna také vytvořila e-learningovou platformu na podporu elektronických zdrojů. Knihovna si pečlivě hlídá využívanost jednotlivých zdrojů a podle toho se rozhoduje o budoucích nákupech. Do budoucna plánuje Main Library rozšiřovat a dále vyvíjet možnosti školení uživatelů a užší spolupráci s jednotlivými fakultami při nakupování zdrojů.

S příspěvkem o České národní strategii otevřeného přístupu k vědeckým informacím vystoupil Mgr. Jiří Kotouček z Technologického centra Akademie věd České republiky. Protože začalo být obtížné dostat se kvůli finančním důvodům k vědeckým informacím, přišli vědci spolu s knihovníky s alternativou, kterou nazvali open access/otevřený přístup. OA má dvě cesty: zelenou, kdy jsou články uloženy a bezplatně zpřístupněny prostřednictvím online repozitáře široké veřejnosti, a cestu zlatou, kdy je článek publikován v tzv. otevřeném časopise. Nad otevřeným přístupem drží ochrannou ruku Evropská komise a stal se součástí zásadních strategických dokumentů Evropské unie. OA byl zařazen do pravidel programu, který financuje vědu na území Evropy – Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace, a to by mělo být východiskem pro vytváření národních strategii otevřeného přístupu. Situace v České republice se však začala řešit až na konci roku 2015, kdy se odborníci z Technologického centra AV ČR v čele s JUDr. Janou Kratěnovou dohodli na vytvoření národní strategie otevřeného přístupu pro ČR ve spolupráci s Úřadem vlády a MŠMT. V prvním čtvrtletí roku 2016 byl vytvořen závěrečný návrh k připomínkování. Základem pro českou strategii se stala pravidla programu H2020.

Do této chvíle se mluvilo jen o pozitivech otevřeného přístupu, ale existují i negativní jevy, se kterými posluchače seznámila koordinátorka tohoto přednáškového bloku, PhDr. Jindra Planková. Bohužel i v této oblasti se objevily způsoby, jak na tomto systému parazitovat a vydělávat. Vznikl jakýsi hybridní model OA, tedy dostupnost na základě předplatného a zároveň pro autory možnost zaplatit za otevřený přístup k vlastním článkům uživatelům, kteří jsou mimo daný okruh předplatitelů vybraných článků; právě tento model je považován za počátek predátorské politiky vydavatelů časopisů. Predátorským časopisem je takový časopis, který zneužívá myšlenku OA ve svůj prospěch a vzniká s cílem finančně se obohacovat na publikaci článků. S tímto problémem lze bojovat pouze tak, že bude ze strany vědců dodržován etický přístup. Dalším bodem obrany je ověřování si například zařazení časopisu do databáze Scopus, kontrola časopisu dle ISSN v registru ROAD, kontrola v seznamu Beall’s List atd. Rada doktorky Plankové závěrem zněla: Buďte informováni.

První den konference byl zakončen tradičním Infomejdanem, tedy společenským večerem s hudbou a chutným pohoštěním, kde byla také vyhlášena Cena Inforum 2016. Cenu letos získala Virtuální národní fonotéka provozována Moravskou zemskou knihovnou v Brně. VNF je portál, který eviduje, uchovává, chrání a zpřístupňuje zvukové kulturní dědictví.

Druhý den jsem se zúčastnila sekce Hledání a nalézání, jejímž moderátorem byl ředitel Knihovny AV ČR Ing. Martin Lhoták. Příspěvkem o nástroji Mendeley, který je jakousi akademickou sociální sítí, jež funguje v podstatě jako Facebook na vědeckém podkladě, zahájila Anita Cseplész, manažerka ELSEVIER pro střední Evropu. Mendeley slouží jako správce odkazů, pomáhá vytvořit text a sdílet ho s komunitou, nabízí možnost pracovat s výzkumnými daty. Informace jsou v cloud computingu, takže se k nim uživatel vždy dostane, může vidět, na co se jiní lidé dívají, co citují. Je dobrým nástrojem pro učitele, kteří ho mohou využívat při přednáškách, knihovníci zase jeho prostřednictvím mohou zjišťovat, co uživatelé vyhledávají.

Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny posluchačům přiblížil aktuální stav Centrálního portálu knihoven, jehož ostré spuštění by mělo proběhnout v září letošního roku. CPK charakterizoval jako portál určený primárně pro uživatele, nikoli pro knihovníky, portál, který bude jedním rozhraním různých systémů různých knihoven. Uživatelům z laické veřejnosti tedy bude uzpůsobeno vyhledávání, používání bude intuitivní. Portál bude indexovat nejen katalogy knihoven, ale i další databáze (digitální knihovny, článkové báze atd.). V současné době je dokončován vývoj prvků nutných ke spuštění (produkční server, úložiště atd.), dokončuje se administrátorské rozhraní pro zapojované knihovny a je vylepšována grafická podoba portálu.

Doc. Ing. Vilém Sklenák, CSc., vedoucí Katedry informačního a znalostního inženýrství na VŠE v Praze, přednášel o umělé inteligenci, která je dnes součástí našeho každodenního života. Nastínil posluchačům, jak se UI promítá do vyhledávačů a vyhledávání, charakterizoval systém strojového učení RankBrain, který Google spustil v říjnu 2015 a jehož přínosem jsou přesnější výsledky vyhledávání díky lepšímu „porozumění“ toho, co uživatel vyhledává. Podle pana doc. Sklenáka bude v budoucnu posílena snaha odhadovat, jaké téma by uživatele mohlo zajímat, aniž se na to bude on sám aktivně ptát.

Na závěr představil Michel Guinand z Francie United Nations iLibrary, tedy digitální knihovnu, jež zpřístupňuje široké veřejnosti dokumenty, které byly vytvořeny Organizací spojených národů. Aktuálně obsahuje kolem 2000 titulů, do konce letošního roku by jich však mělo být 3000, což je číslo, které odpovídá produkci z let 2010–2016, ve všech úředních jazycích OSN. Báze bude pravidelně aktualizována a očekává se kolem 500 přírůstků ročně.

Konferenci Inforum 2016 hodnotím jako zdařilou, plnou přínosných příspěvků a příjemných setkání s kolegy z našich i zahraničních knihoven. Bohužel je však nutno konstatovat, že zde bylo oproti dřívějším ročníkům evidentně více příspěvků komerčního zaměření, což považuji spíše za negativum této jinak kvalitní akce.

 

 

 

Melichová, Tereza. Zpráva z konference INFORUM 2016. Informace [online]. , č. [cit. 2017-02-27]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/inforum-2016/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *