Knihovědné oddělení v  tomto roce zahájilo pětiletý projekt Knihověda.cz: Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800 (Program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 – NAKI II, č. projektu DG16P02H015). Cílem tohoto projektu, na kterém se podílí také Národní knihovna ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR, je vytvoření nového virtuálního prostředí pro výzkum české knižní kultury do roku 1800. Plánovaný webový portál bude integrovat stávající dosud neprovázané elektronické informační zdroje vytvářené v paměťových a výzkumných institucích. Především jde o dvě větve české retrospektivní bibliografie (Knihopis českých a slovenských tisků a Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků), ale i o bibliografii k rukopisům a databázi knihovědné a kodikologické literatury. V rámci tohoto projektu ovšem vzniknou a do portálu budou zapojeny i zcela nové výzkumné nástroje: jedná se o interaktivní Mapu tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800, která bude vycházet z podkladů zmíněných databází, a zejména pak o elektronickou Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku, která bude vytvářena v open source systém MediaWiki. Součástí projektu Knihověda.cz bude i realizace výstavy vizuálně atraktivních iluminovaných modlitebních knih z pozdního středověku a vydání řady studií a několika monografií. Jeho cílem je přispět nejen ke zkvalitnění výchozích podmínek ke knihovědnému bádání, ale i k jednotícímu pohledu na rukopisnou a tištěnou knihu ve výzkumu dějin české knižní kultury.

V prvním roce řešení byla úspěšně importována textová část tištěné Encyklopedie Petra Voita (asi 2 400 hesel) a byla zahájena časově náročná úprava jednotlivých hesel. Hlavním úkolem Knihovědného oddělení však byla kompletace a příprava BCBT na integraci v připravovaném portálu. BCBT v rámci standardizace selekčních údajův letošním roce přijala systém jmenných národních autorit a ve spolupráci s řešiteli z ostatních institucí byl vytvořen nový společný heslář předmětových a žánrových hesel, která výrazně zvýší kvalitu výsledných rešerší a stanou se podkladem pro Mapu tiskařské produkce Čech a Moravy do roku 1800. Tyto nové selekční údaje byly v tomto roce aplikovány na nejstarší tiskařskou produkci BCBT, tedy na záznamy k tiskům 15. a 16. století. V rámci projektu zajišťuje Knihovědné oddělení i vytvoření integrovaného vyhledávání (prostřednictvím nástroje VuFind). V roce 2016 byl pro potřeby indexace vstupních dat exportován kompletní obsah všech tří zapojených bibliografických databází a byla testována první verze integrovaného vyhledávání.

Vydáním monografie Lenka Veselá, Rytíř a intelektuál: Hieronym Beck z Leopoldsdorfu 1525–1596  a jeho knihovna (Academia 2016) byl ukončen grantový projekt Knihovna Becků z Leopoldsdorfu v kontextu středoevropských šlechtických knihoven 16. století (GAČR č. P405/12/P027). V roce 2017 bude realizováno i německé vydání této knihy v nakladatelství Peter Lang.

Knihovědné oddělení je také dlouhodobě zapojeno do přípravné fáze evropského projektu Cultures of knowledge – Networking the Republic of Letters 1550–1750 – COST Action IS1310 Reassembling the Republic of Letters, 1500–1800 (Oxford University). Pracovníci oddělení se v  roce 2016 zúčastnili mezinárodní konference COSTu ve Varšavě s referátem „Researching book dedications in foreign-language prints (mostly Latin) printed between 1501 and 1600 in the territory of the present Czech Republic“, ve kterém informovali o aktuálně probíhajícím výzkumu knižních dedikací, který v knihovědném oddělení probíhá od roku 2015. Vlastní výzkum knižních dedikací v cizojazyčných tiscích 16. století je realizován v rámci výzkumného programu Strategie AV21 – Historické podoby a proměny komunikace. Jeho konečným výsledkem bude rozšíření informační hodnoty databáze cizojazyčných bohemik o údaje týkající se dedikací, plánováno je také vydání kolektivní monografie s případovými studiemi a analytickým přehledem.

V rámci Strategie AV21 realizovalo Knihovědné oddělení také panelovou výstavu Rozmanitosti Čech, Moravy a Slezska podle Bohuslava Balbína, obohacenou o čtyři doprovodné přednášky externích specialistů. Nově byl do programu Strategie AV21 zapojen také komplexní výzkum Švédské knižní kořisti z Čech a Moravy, který v oddělení probíhá již dlouhodobě. V roce 2016 proběhl v rámci tohoto projektu provenienční průzkum historických fondů v Královské knihovně v Kodani a v Univerzitní knihovně v Lundu.

V rámci Strategie AV21 se Knihovědné oddělení podílí i na řešení dalšího výzkumného tématu Digital Humanities (součást výzkumného programu Paměť v digitálním věku). V roce 2016 byl průběžně aktualizován obsah informačního portálu nazvaného Portál Digital Humanities, jenž zpřístupňuje informační zdroje ústavů III. vědní oblasti AV ČR. Na webové stránky byla doplněna nově vycházející odborná literatura, představeny nástroje Digital Humanities a především byl zveřejněn seznam nejvýznamnějších konferencí zaměřených na toto téma plánovaných na první čtvrtletí roku 2017. Zároveň se ve spolupráci s ústavy AV ČR pracuje na zapojení nových informačních zdrojů do vyhledávací struktury portálu. S podporou tohoto programu realizuje KVO v rozsáhlé míře také digitalizaci unikátně dochovaných bohemikálních tisků z let 1501–1800. V roce 2016 bylo díky podpoře Strategie AV21 pořízeno celkem 100 digitálních kopií ze 13 českých a zahraničních knihoven.

Knihovědné oddělení také dlouhodobě využívá soutěže Ministerstva kultury ČR  VISK 6  – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica. S jeho podporou byl v roce 2016 realizován projekt „Bohemikální tisky z fondu knihovny AV ČR (restaurování a digitalizace)“, díky němuž bylo odborně restaurováno a zdigitalizováno šest  bohemikálních tisků. Část z nich pochází z knižní sbírky českého sběratele Eduarda Langera, která se částečně nachází v historickém fondu KNAV.