Ernest Rutherford

 

30. 8. 1871 Spring Grove – 19. 10. 1937 Cambridge

(Zdroj obrázku: https://en.wikipedia.org/wiki/Ernest_Rutherford)

Nejslavnější fyzik Nového Zélandu, jehož vědecká práce ale byla spojená s Kanadou a Anglií, zakladatel jaderné fyziky, objevitel atomového jádra a nositel Nobelovy ceny za chemii se jmenoval Ernest Rutherford. Narodil se 30. srpna 1871 na Novém Zélandu ve Spring Grove nedaleko města Nelson.

Jeho otec byl farmář, původem ze Skotska a matka pocházela z Essexu v Anglii. V rodině bylo celkem dvanáct dětí. V roce 1883 se rodina přestěhovala do Havelocku, kde Ernest chodil do školy a poté pokračoval v letech 1887 až 1889 ve studiu na Nelson College. Díky velkému talentu se mu podařilo získat stipendium a tak mohl pokračovat v letech 1890 až 1894 na novozélandské Canterbury University v Christchurch. Zde studoval matematiku, fyziku, latinu, angličtinu a francouzštinu. Už na vysoké škole pracoval na výzkumech v oblasti elektrických technologií. V roce 1895 odjel do Anglie na tříleté postgraduální studium do Cavendishovy laboratoře na univerzitě v Cambridgi, kde pracoval pod vedením fyzika Josepha Johna Thomsona. (pozdější nositel Nobelovy ceny za fyziku). Poté odjel do Kanady a v Montrealu, už jako profesor fyziky, přijal místo vedoucího katedry na McGillově univerzitě.

Rutherford působil také na univerzitě v Manchesteru a nakonec se v roce 1919 vrátil zpět na univerzitu do Cambridge, kde jako profesor experimentální fyziky zůstal do konce života. V Cambridge se také ujal vedení proslulé Cavendishovy laboratoře.

Ernest Rutherford se ve své vědecké práci soustředil hlavně na zkoumání radioaktivního záření a radioaktivity. Na konci 19. století zjistil, že radon, vzácný radioaktivní plyn, který vzniká při radioaktivním rozpadu radia, je prvkem s největší radioaktivitou.

Při svých výzkumech spolupracoval s pozdějším nositelem Nobelovy ceny za chemii radiochemikem Frederickem Soddym. Zkoumali vlastnosti radonu a pozorovali samovolnou přeměnu jednoho chemického prvku v druhý.

Usilovná vědecká práce věnovaná studiu radioaktivity se v roce 1908 odrazila v ocenění, které je pro vědce nejcennější. Ernest Rutherford získal Nobelovu cenu za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek.

V roce 1911 Rutherford publikoval nový planetární model atomu. Zjistil, že atom obsahuje jádro, kolem kterého obíhají elektrony.

V roce 1919 Rutherford uskutečnil první umělou přeměnu chemických prvků. Při ostřelování atomů dusíku částicemi alfa získal atomy izotopu kyslíku a přitom se uvolňovaly částice, které Rutherford pojmenoval protony.

Ernest Rutherford byl členem a nakonec i prezidentem Královské vědecké společnosti v Londýně a také čestným členem řady akademií věd ve světě. Během svého života přednášel na různých univerzitách a také na rodném Novém Zélandu, na který nikdy nezapomínal. Roku 1931 byl za zásluhy o rozvoj vědy králem Jiřím V. povýšen do šlechtického stavu a získal titul lord Rutherford of Nelson.

V Cavendishově laboratoři, kde byl ředitelem a která se pod jeho vedením stala významným pracovištěm jaderného výzkumu, spolupracoval s mladými kolegy, z nichž se později mnozí prosadili na poli vědy a jeden z nich, fyzik James Chadwick, dostal v roce 1935 za objevení neutronu Nobelovu cenu.

Otec jaderné fyziky sir Ernest Rutherford zemřel nečekaně 19. října 1937 po operaci pupeční kýly. Je pohřben ve Westminsterském opatství vedle J. J. Thomsona.

Silně radioaktivní kovový prvek objevený v roce 1969 byl na počest Ernesta Rutherforda pojmenován rutherfordium.

V říjnu 2017 si připomeneme, že od úmrtí jednoho z největších novodobých vědců uplynulo už 80 let.

 


Zdroj: BOREC, Tomáš. Dobrý den, pane Ampère. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981.

 

 

 

Vitouchová, Veronika. Ernest Rutherford. Informace [online]. , č. [cit. 2017-11-18]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/ernest-rutherford/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Komentáře nejsou povoleny.