Institut dějin knihy (L’Institut d’histoire du livre, Lyon)[1] uspořádal v letošním červnu tradiční setkání knihovědců, knihovníků, archivářů, restaurátorů a dalších zájemců o knižní kulturu. Jeho náplní byly tři kurzy tematicky zaměřené na problematiku prvotisků, knižní vazby a fenoménu knižní produkce 20. století tzv. „Artist´s book“.

Posluchači jednotlivých kurzů absolvovali dopolední bloky přednášek, jež probíhaly na půdě L’École nationale supérieure des sciences de l’information et des bibliothèques (Enssib, Lyon), na něž navazovaly odpolední praktické semináře v prostorách Bibliothèque municipale de Lyon.

Kurz nazvaný Inexpensive European bindings with limp covers of paper and parchment from the 1470s to the 1830s, kterého jsem měl možnost se zúčastnit, vedl profesor Nicholas Pickwoad, jenž v letech 1992–1995 působil jako hlavní restaurátor knihovny Harvardovy univerzity a v současnosti je ředitelem Ligatus Research Centre londýnské University of the Arts, střediska, které se specializuje na dějiny knižní vazby.

Hlavním mottem kurzu byla myšlenka: „The history of bookbinding is not simply the history of a decorative art, but that of a craft answering a commercial need.“ Tato premisa se na první pohled zdá být samozřejmá, faktem však zůstává, že v oblasti výzkumu knižní vazby byla bohatě dekorovaná vazba vždy upřednostňována.[2] Problematika levné knižní vazby se však pozvolna stává nedílnou součástí knihovědného bádání. Jestliže výzkum bohatě dekorované knižní vazby přinášel zejména odpovědi na otázky spojené s aristokratickým, církevním a později také měšťanským prostředím ve smyslu vnímání knihy jako artefaktu, jenž byl do velké míry odrazem postavení jeho vlastníka ve společnosti, ať už z hlediska ekonomického či intelektuálního kapitálu, téma levné knižní vazby nás zavádí především do společnosti knihkupců a knihvazačů, tedy do oblasti knižní produkce a obchodu.

V souvislosti s výše zmíněným je třeba si uvědomit několik zásadních skutečností, které výzkum levné knižní vazby provázejí. Pomineme-li, že se z hlediska historického vývoje knihovědného oboru, jedná o velmi mladou disciplínu[3], hlavním úskalím je objem zkoumaného materiálu. Každý, kdo se v praxi setkal s historickým knižním fondem, jistě potvrdí, že nákladně zdobenými knižními vazbami je vybavena výrazně menší část exemplářů knižních sbírek, zatímco levnějších variant knižních vazeb je nespočet, o knihách bez vazby nemluvě. Přesto, anebo právě proto, však již zaznívají hlasy, které žádají důkladné zpracování evropských historických knižních sbírek z hlediska levné knižní vazby. Velmi žádaným a nápomocným nástrojem je i postupně vznikající databáze těchto knižních vazeb, jejíhož zveřejnění se snad v nejbližších letech dočkáme.

Čtyřdenní lyonský workshop byl více než podnětný a díky večernímu programu, který zahrnoval mimo jiné návštěvu muzea knihtisku (Musée de l’imprimerie de Lyon) či komentovanou exkurzi po nakladatelských domech a dalších místech starého Lyonu spojených s knižní produkcí a kulturou, byl pobyt v druhém největším městě Francie také hlubokým kulturním zážitkem. Obsahu přednášek a seminářů bude věnován samostatný příspěvek v časopise Knihy a dějiny.