Anders Jöns Ångström

 

13. 8. 1814 Lögdö–21. 6. 1874 Uppsala

(Zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org)

Švédský fyzik, astronom a jeden ze zakladatelů spektroskopie a moderní astrofyziky Anders Jöns Ångström se narodil 13. srpna 1814 ve švédském městečku Lögdö v rodině evangelického pastora. Na univerzitě v Uppsale začal studovat fyziku, ale protože finanční podpora rodičů stačila sotva na knihy, přivydělával si doučováním fyziky a matematiky. Studia úspěšně dokončil a v roce 1839 získal na univerzitě doktorát. Po získání doktorátu přijal místo asistenta na katedře fyziky a vyučoval fyziku a astronomii. Zároveň od roku 1843 pracoval na uppsalské observatoři.

V roce 1858 byl jmenován profesorem fyziky.

Ve své vědecké práci se věnoval měření vlnových délek čar ve spektrech atomů. Vyvinul metodu měření tepelné vodivosti, která mu umožnila dokázat, že tepelná vodivost je úměrná elektrické vodivosti. Prvenství si zajistil zjištěním, že jiskrová spektra jsou složitá a že za některé spektrální čáry je odpovědná látka, která se nachází mezi elektrodami. V roce 1853 vydal monografii nazvanou Optické výzkumy, kde zveřejnil výsledky svých mnohých měření atomových spekter. V souladu s Eulerovou teorií rezonance prohlásil, že záření, které je plyny pohlcováno, má stejné vlnové délky jako záření vyzařované. Roku 1861 se Ångström začal zabývat studiem slunečního spektra a v roce 1862 objevil přítomnost vodíku na Slunci. Své poznatky uveřejnil v roce 1869 ve spisu Výzkumy slunečního spektra, který doplnil atlasem spekter. Toto dílo bylo dvacet let základním studijním materiálem.

Ångström v roce 1867 jako první badatel prozkoumal spektrum severní polární záře a změřil její žlutou a zelenou čáru.

Další práce Anderse Ångströma se zabývaly zemským magnetismem, vedením tepla, změnami tepelné vodivosti v závislosti na teplotě a jejím vztahem k elektrické vodivosti, optickými jevy v krystalech a dráhou Halleyovy komety.

Anders Jöns Ångström měl uzavřenou, skromnou povahu a nehledal osobní prospěch ani slávu. Proto se výsledky jeho vědecké práce šířily a oceňovaly pomalu. Za hranicemi Švédska byly jeho práce zpočátku nepřístupné, protože většinu svých děl Ångström napsal švédsky. Ocenění a uznání se ale nakonec dočkal doma i v cizině. Stal se členem Švédské akademie a londýnská Královská společnost ho jmenovala, jako vůbec prvního Švéda, svým členem.

Stal se také dopisujícím členem pařížské Académie des Sciences. V období 1870 až 1871 zastával post rektora uppsalské univerzity.

Vědec, který dosáhl mnoha vynikajících úspěchů na poli fyziky a zejména spektroskopie, zemřel 21. června roku 1874 v Uppsale.

Zájem o fyziku se v rodině Ångströmů udržel po mnoho desítek let, protože fyzikem byl Ångströmův syn Knut Johan i vnuk Anders Knutsson.

V srpnu 2014 si připomeneme dvě stě let od narození tohoto významného švédského vědce.

Zdroj:

  • Fyzikové. Praha: Encyklopedický dům, 1997. Encyklopedická edice Listy, 5. ISBN 80-86044-05-X.
  • BOREC, Tomáš. Dobrý den, pane Ampère. Praha: SPN, 1981. Horizont. (Kniha ve fondu KNAV)

 

 

Vitouchová, Veronika. Anders Jöns Ångström. Informace [online]. , č. [cit. 2017-07-24]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/anders-jons-angstrom/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (1× hodnoceno, průměrné hodnocení je 5,00)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *