Konference ENID – aktéři a sítě evropské vědy (Řím)

 

Ve dnech 7.–9. září se v Římě konala každoroční konference sítě ENID, tentokráte s názvem Aktéři a sítě evropské vědy (Actors and networks in European science). ENID je sdružením, které se zabývá indikátory zejména z oblasti výzkumu. Tato konference je platformou, kde se pravidelně setkávají odborníci v oblasti hodnocení vědy, bibliometrie a scientometrie a dalších disciplín souvisejících s analýzami a hodnocením výzkumu a jeho výsledků.

Konference stejně jako v minulém roce z velké části odráží dění v oblasti politiky výzkumu na evropské úrovni. v souvislosti s definováním strategií EU na další období (zpravidla do r. 2020) se zvýšil tlak na monitorování dění v oblasti výzkumu a zkoumání dosud velmi obtížně sledovatelných oblastí. Takovým příkladem byla přednáška o výstupech projektu MORE http://www.researchersmobility.eu/), který se zabýval mobilitou a kariérou vědců. Mobilita výzkumníků dosud není uspokojivě sledována.

V souvislosti s čím dál bližším vztahem průmyslu a akademického výzkumu EU zavedla nový indikátor ke sledování spolupráce akademické a soukromé sféry, a to množství společných publikací obou sektorů. Tento indikátor pro EU rozpracovalo prestižní pracoviště v oblasti bibliometrie CWTS Leiden, prof. Robert Tijssen shrnul v přednášce jeho výhody i nevýhody a naznačil možné interpretace dosud zjistitelných hodnot tohoto indikátoru.

Další přednášky reagující na vývoj v EU se věnovaly aktuálnímu tématu společného programování, tedy spojování národních prostředků na výzkum a inovace do nadnárodních schémat. v projektu JOREP se pokusili zmapovat, jak lze toto propojování monitorovat, tedy jaké indikátory lze sledovat. Představeny byly i první výsledky, jež odhalují prozatím velmi slabé propojení. Na tento příspěvek volně tematicky navázala přednáška o měření internacionalizace vládních agentur na podporu výzkumu a inovací; internacionalizace je opět jednou ze strategií EU.

Velmi zajímavou byla speciální sekce s názvem pokroky ve statistice a mezinárodní organizace. Zde dostaly Evropská komise, Eurostat a OECD prostor k prezentaci své aktuální práce a plánovaného úsilí v oblasti sledování výzkumu. Evropská komise a potažmo Eurostat se z velké části věnovaly nové publikaci, kterou ve spolupráci připravily, a to rozsáhlé zprávě Innovation Union Competitivness Report (http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=competitiveness-report&year=2011), která na více jak 700 stranách přináší rozličné statistiky o výzkumu a inovacích a jejich celosvětové porovnání. Byly zmíněny také nově zaváděné indikátory, jako např. otevřenost národního financování výzkumu a inovací. Byla diskutována rovněž otázka, jak zavést do statistik výzkumné infrastruktury, jež díky své rozdílnosti a komplikovaným strukturám lze jen těžko objektivně sledovat a hodnotit.

Následná diskuze se stočila ke smyslu a poslání statistiky a indikátorů vůbec. Zejména v poslední době se totiž indikátorům věnuje značná pozornost a často je jim přiřčena rozhodovací moc, která jim z podstaty věci nenáleží. Takový případ známe i z ČR, kdy bibliometrické indikátory slouží k alokaci prostředků na výzkum. Často jsou tak kladeny na indikátory větší nároky, než mohou splnit. Phillipe Larédo v této souvislosti zdůraznil, že indikátory nejsou statistika (myšleno hromadné statistické ukazatele sbírané národními a jinými statistickými úřady). Indikátory už z původu svého slova něco indikují, tedy naznačují. i proto pak nárokem na indikátor nemůže být požadavek komplexnosti a úplnosti.

Jedna ze sekcí také přinesla analýzy rámcových programů EU a jejich dílčích nástrojů. Dva příspěvky se věnovaly velmi úspěšnému schématu grantů Evropské výzkumné rady (tzv. ERC granty), další pak zapojení Rakouska ve specifických oblastech rámcových programů, a to metodou strukturální síťové analýzy.

Případové studie byly velice různorodé. Patentovou produktivitou sledovanou na vzorku 622 britských vědců se věnovali společně autoři z Itálie, Francie a Velké Británie:
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/Meissner%20Sterzi%20Extended%20abstract.pdf

Inovací v rakouských firmách se zabývala studie z rakouského Grazu, bylo osloveno zhruba 7000 firem a získána data k vyhodnocení inovačních aktivit za časové období 1994 až 2006:
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/Niederl_abstract.pdf

Spolupráci v oblasti patentů, ko-autorstvím a výběrem top patentových úspěšných odborníků pojednali autoři z Francie a Holandska:
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/schoen_enid_2011.pdf

Jakou šanci na integraci do mezinárodní vědecké komunity mají nejmenší země – touto otázkou se zabývali autoři z univerzity v Tartu v Estonsku.
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/Ukrainski%20et%20al%20abstract%20small%20countries.pdf

O tom, kdo jsou superstar ve vědě a jaký je jejich přínos ve vývoji vědy, jedná studie založená na datech z databáze Scopus.
http://www.enid-Europe.org/conference/abstract%20pdf/Klavans_Boyack_superstars.pdf

Mobilitou a jejím dopadem se věnuje studie z Leuven. Porovnává se poměr vědců graduovaných v USA a přestěhovaných do EU a naopak, vědců pohybujících se jinde než mezi výše jmenovanými regiony a vědců, kteří zůstali na místě studia. Hledány jsou motivy jednání, vlivy a další indikátory.
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/van_bouvel_abstract.pdf

Migrací mozků podle vědních disciplín a podle zemí se zabývá následná studie z databáze SCOPUS:
http://www.enid-europe.org/conference/abstract%20pdf/Moed_abstract.pdf

Další témata studií byla zaměřena na otázku úspěšnosti žen ve vědě, na porovnání dat v různých informačních zdrojích pro různé obory a podobně. Většina studií byla velice zajímavá, někdy se však posluchač v auditoriu mohl pozastavit nad porovnáním obsahu a nákladů u některých velice drahých projektů, zejména v souvislosti s otázkou nedostatku financí pro vědu a inovace.

Na druhé straně se však ze studií dalo vyvodit, že zásadními zdroji informací pro bibliometrické studie jsou jednoznačně Web of Knowledge a SCOPUS – je to důležitý argument pro výběr informačních zdrojů v České republice, respektive pro zabezpečení finančních zdrojů na jejich pořízení pro další roky.

 

 

Laiblová Kadlecová, Ivana; Vavříková, Lucie. Konference ENID – aktéři a sítě evropské vědy (Řím). Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-18]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/3023/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *