15th International Conference on Scientometrics and Infometrics 2015

 

Od 29. 6. do 3. 7. 2015 se v prostorách istanbulské Bogazici University konala 15th International Conference on Scientometrics and Infometrics (ISSI 2015). Bienální konference se zabývala tématy kvantitativní analýzy informací a tématy s tím spojenými především v prostředí vědecké komunikace. Zaměření bylo od ryze praktických příkladů až po teoretické studie z velké šíře témat zahrnujících citační analýzu, indikátory, vědní politiku a hodnocení vědy, zdroje dat a metody altmetrics.

Denní program konference byl členěn do několika dopoledních, odpoledních a večerních bloků, které se mezi sebou překrývaly. Bloky odpovídaly zaměření konference a některé navazovaly mezi sebou.

Začátek konference v úterý 30. června se nesl v duchu přivítání účastníků konference. Poté zazněly příspěvky The Triple Helix of Knowledge Production, Wealth Generation, and Normative Control: A Neo-evolutionary Model of Innovation Ecosystems od Loeta Leydesdorfa a Integrated Research Analytics and Information Management Tools to Drive Decisions across the Research Lifecycle od Lei Lipitakis. Po uvítacím ceremoniálu a krátké přestávce začaly první z několika bloků konference.

Jako první byla navštívena sekce Field Normalization. Z hlediska výpočtů indikátorů založených na citační analýze byla velice přínosná přednáška Ludo Waltmana z CWTS s názvem Field-Normalized Citation Impact Indicators and the Choice of an Appropriate Counting Method, ve které představil problém plného započítávání při výpočtu oborově normalizovaného citačního vlivu. Při plném započítávání je práce, která vznikla ve spolupráci více autorů, každému autorovi připsána jedenkrát (oproti frakcionalizaci, kdy je započten pouze podíl). V případě, že právě tyto práce vzniklé ve spolupráci jsou více citovány než ostatní práce s jedním autorem, dochází při výpočtu oborově normalizovaného citačního vlivu k opakovanému započítání a vzniká pak tzv. full counting bonus. Jak bylo ukázáno na ilustrativních příkladech, díky tomuto full counting bonusu může dojít ke špatné interpretaci hodnot indikátoru, vzhledem k tomu, že hodnota 1 nepředstavuje průměr. Jednoznačné doporučení plynoucí z tohoto příspěvku je tedy používat frakční počet při výpočtu oborově normalizovaného citačního vlivu, především pak na úrovni zemí nebo velkých organizačních jednotek.

V odpolední sekci Output Vs. Impact představil Wolfgang Glänzel zajímavý příspěvek „A Model for Publication and Citation Statistics of Individual Authors“. V úvodu se Glänzel věnoval identifikátorům ResearcherID a ORCID. Shrnul jejich jednoznačné výhody. Podle něj poskytují autorům jednoznačnou identifikaci a zlepšují správu jejich publikační činnosti v citačních databázích. Jejich nezastupitelná role se vyplácí u scientometrických analýz. Avšak přes jejich pozitivní přínosy lze nalézt i negativa. Problémy jsou způsobovány náchylností k lidským chybám. Poté se přednášející zaměřil na výsledky výzkumu, který zkoumal vztah mezi produktivitou autora a citačním vlivem, případně jak tento vztah mezi publikacemi a získanými citacemi popsat. K provedení analýzy byl použit Distinct Author Identification System (DAIS) od společnosti Thomson Reuters a používá právě zmíněné identifikátory autora. Pro jednoznačnou identifikaci použili ResearcherID, aby otestovali správnost datasetu ze Science Citation Index Expanded. Všechny publikace byly vydány v roce 2011 a byly vybrány pouze určité druhy dokumentů. Hlavní přínosem přednášky bylo představení dobré praxe identifikace autora pro hodnocení.

Ve středu 1. července se počáteční sekce nesla v tématu Tweeting About Science, tedy používání sociální sítě Twitter pro šíření vědeckých výsledků. V tomto bloku zazněl zajímavý příspěvek s názvem „Adapting Sentiment Analysis for Tweets Linking to Scientific Papers“, který přednesla Natalie Friedrich. Představila analytickou studii, jež byla zaměřena na pocity vyjadřované na sociální síti z pohledu publikační činnosti. Základní tezí jejího výzkumu bylo, že na Twitteru je možné se vyjadřovat ke kvalitě publikovaných vědeckých článků. Metodologie výzkumu se právě zaměřila na obsahovou analýzu textu tweetů. Pro analýzu publikací byly vybrány články a review z roku 2012, které byly indexovány v databázi Web of Science. V rámci svého výzkumu porovnávala analytické nástroje SentiStrength a Sentiment140, které umožňují automaticky textovou analýzu pocitů. Účastníky seznámila s výsledky své analýzy a nabídla srovnání výstupů z těchto nástrojů. Z této srovnávací studie vyplynulo, že se nástroje přímo nehodí pro hodnocení vědeckých tweetů, protože obsahují jiné „citové“ slovní obraty. Nástroje by bylo nutné upravit pro potřeby analýzy nebo vytvořit nástroj nový.

V odpolední části Marc Bertin krátce v příspěvku „Mining Scientific Papers for Bibliometrics: A (Very) Brief Survey of Methods and Tools“ představil metody a nástroje pro textovou analýzu. Jeho přednáška zazněla v rámci sekce Matters of Semantics. Ve své stručné, ale velmi dobře připravené prezentaci hovořil o možnostech zpracování bibliografických datasetů, statistické analýze textových dat a práci s přirozeným jazykem. Představil i nástroje, kterými to je možné. Mluvil mimo jiné o OpenNLP, CoreNLP, MALLET, GATE a CiteSpace, díky kterým lze vytvářet analýzu vědeckých publikací. Příspěvek měl spíše charakter shrnutí, ale zároveň poukázal na nástroje, které účastníci dosud neznali a mohly by se jim hodit.

Velkou pozornost a aktivní účast přilákala přednáška v rámci speciální sekce s názvem Principles for Performance Indicators, která byla složena ze tří prezentací a diskuze. Konala se v dopoledních hodinách ve čtvrtek 2. července. Hlavním tématem byly nově vzniklé principy pro použití bibliometrie vydané pod názvem Leiden Manifesto. V rámci úvodní prezentace bylo představeno video propagující a vysvětlující těchto 10 principů. Uvádění do praxe a šíření principů vycházejících z tohoto materiálu jsou nyní hlavními úkoly napříč bibliometrickou a celou vědeckou komunitou, jež využívají kvantitativní analytické metody.

Během odpolední sekce Research Evaluation zazněl zajímavý příspěvek s názvem The Vicious Circle of Evaluation Transparency, v němž Miloš Jovanović prezentoval jeho teoretickou představu o vývoji hodnotícího systému ve vědeckých organizacích, který přirovnal k začarovanému kruhu. Začarovaný kruh se skládá ze čtyř fází: hodnocení na základě subjektivních a netransparentních kritérií; zavedení objektivních a transparentních kritérii (např. bibliometrie), kde transparentnost může mít za následek účelnou změnu chování, která není vždy chtěná; přizpůsobení a rozšíření objektivních kritérií (např. zavedení nových nebo poupravených indikátorů), přitom jako příklad přechodu z fáze II na III byla uvedena ČR s jejím vývojem metodik; odstranění objektivních kritérií a návrat k fázi I – například z důvodu přílišné komplikovanosti hodnotícího modelu. V závěru příspěvku autor zdůraznil nutnost nahrazení tohoto začarovaného kruhu odlišným systémem, který by vedl ke spravedlivému hodnocení. Tato krátká přednáška uvedla velice poutavým způsobem do kontextu různé okolnosti týkající se hodnocení vědy.

Následovala závěrečná sekce konference Genre Differences. V příspěvku „Patterns of Internationalization and Criteria for Research Assessment in the Social Sciences and Humanities“ Gunnar Sivertsen hovořil o vývoji v posledním desetiletí z hlediska užívání jazyka, druhu publikací a publikačních kanálů ve společenských a humanitních vědách (SHV). Vyslovil se dosti kriticky k pokrytí bibliografických a citačních databází s ohledem na tyto obory. Pozastavoval se například nad tím, že některé z vědeckých časopisů nejsou v databázích obsaženy, a zpochybnil kritéria výběru časopisů do databází. Nedostatek zpracovávaných časopisů ze SHV výrazně ovlivňuje kvalitu citační analýzy. Výběr časopisu do databáze ovlivňuje jazykové hledisko. Preferovány jsou stále časopisy a monografie publikované v anglickém jazyce. Časopisy s národním vlivem a v národním jazyce mají menší šanci pro výběr. Poté následovala krátká analýza norského systému CRIStin (Current Research Information System in Norway), kde přednášející obecenstvo seznámil s pokrytím SHV. V této studii mluvil o zkoumaných datasetech a zabýval se charakteristikou publikačních vzorů na úrovni jednotlivých výzkumných pracovníků. Převažuje publikování v časopisech. Většinu publikací vložených do systému tvořily publikace vydávané v anglickém jazyce. Závěr shrnul tím, že z pohledu publikační činnosti v humanitních a společenských vědách má pokrytí citačních databází stále co dohánět.

Účast na 15th International Society of Scientometrics and Infometrics Conference je z pohledu účastníka hodnocena velmi pozitivně. Obsahem i formou byla konference velmi dobře organizačně zvládnutá. Program nabídl pohled pod pokličku aktuálně probíhajícího výzkumu a vývoje v oblasti scientometrie a infometrie.

Příspěvky měly svou odbornou váhu a přednášející měli rozhodně co sdělit. Některé ze sekcí na sebe navazovaly a programová komise zvládla dobře svou práci. Po odborné stránce měli návštěvníci možnost navštívit prezentace a příspěvky z oblasti indikátorů, jejich normalizace, citačních a kocitačních analýz, citačních databází, vizualizací, statistického zpracování dat, práce s bibliografickými datasety, problematiky oborové klasifikace, scientometrických nástrojů, sledování vědecké spolupráce, hodnocení univerzit, zpracování přirozeného jazyka a informační vědy jako celku.

Konferenci a přednášené příspěvky hodnotíme jako velmi kvalitní a přínosné. Velmi zajímavou se ukázala i posterová sekce, kde byly vystaveny krátké příspěvky ve formě plakátů a bylo možné s jejich autory o nich diskutovat přímo na místě.

Další 16. ročník konference se bude konat v říjnu 2017 v Číně ve městě Wuhan.

Náklady na služební cestu byly hrazeny z projektu IPN Metodika.

 

 

 

 

 

Mika, Pavel; Szarzec, Jakub. 15th International Conference on Scientometrics and Infometrics 2015. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-29]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/15th-international-conference-scientometrics-and-infometrics-2015/

Tisknout stránku