14. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013

 

Ve dnech 27. a 28. listopadu 2013 se v konferenčním sále Národního archivu v Praze konal již 14. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Tuto konferenci pořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), Národní archiv a Národní knihovna ČR. Odborným garantem byl PhDr. Vít Richter. Přihlášených bylo více než tři sta účastníků, pro které byl nachystaný zajímavý program plný novinek ze světa digitalizace.

Po úvodním slově, kterým PhDr. Vít Richter přivítal všechny účastníky a zahájil konferenci, následovalo třicet pět příspěvků z různých oblastí digitalizace, rozdělených do dvou dnů. Po celou dobu trvání konference bylo také možné navštívit prezentaci 2G a 3D digitalizačního pracoviště firem EDICO SK, a. s., ArtPetrus a S&T CZ v přilehlých prostorách.

V prvním příspěvku představila Mgr. Olga Čiperová z AIP Beroun změny v Manuscriptoriu. Došlo k přepracování vzhledu, funkčnosti a ovládání systému. Vznikla nová verze – Manuscriptorium v3 – otevřená beta verze. Tato verze je uživatelsky velmi příjemná a má nové vyhledávací prostředí, zajišťuje více možností zobrazování detailů záznamů. Upraveno bylo také virtuální badatelské prostředí, které umožňuje např. vytváření kolekcí nebo sdílení obsahu. Stávající uživatelské účty byly automaticky převedeny. Nově je také umožněno prohlížení v tabletech a v chytrých telefonech.

Druhý příspěvek seznamoval s projektem Digitálne múzeum, který je realizován žadatelem o NFP Múzeum SNP v Banskej Bystrici. Autorem projektu, jehož hlavním cílem je vytvoření podmínek pro vznik Digitálního muzea jako depozitáře digitálních zástupců nejvýznamnější části muzejních sbírek spojeného s vědomostním systémem muzeí, je Mgr. Ján Jurkovič. Příspěvek přednesla Mgr. Janka Mrišová – odborný garant projektu, z Múzea SNP v Banské Bystrici. Následujícím příspěvkem, uvedeným pod názvem Digitalizácia 3D objektov v múzeách, doplnil Mgr. Ján Jurkovič z Múzea SNP v Banské Bystrici zmíněné informace o podrobnosti týkající se digitalizace 3D objektů.

Blok věnovaný digitalizaci v muzeích uzavřeli Peter Radzim a Alena Kuklíková z firmy Art Petrus, sídlící v Pezinoku, příspěvky o velkoformátovém skenovacím systému Cruse(R) a prezentačním a kolaboračním systému ARTHUR.

Druhý blok příspěvků zahájila Vlaďka Mazačová z Rady galerií ČR společně s RNDr. Jarmilou Podolníkovou z oddělení CITeM MZK příspěvkem věnovaným Registru sbírek výtvarného uměníMuzejním autoritám. Mgr. Petr Cajthaml z Archivu Univerzity Karlovy představil projekt Digitalizace archivních dokumentů o studentech pražských univerzit 1882–1939. Příspěvek přednesený PhDr. Ing. Milanem Vojáčkem, Ph.d. z Národního archivu se zabýval otázkou, jak vytvořit věrnou digitální kopii. o zkušenostech a novinkách v užívání identifikátoru URN:NBN a systému pro správu těchto identifikátorů ČIDLO (Český systém pro IDentifikaci a LOkalizaci dokumentů) informoval Mgr. Zdeněk Vašek z Národní knihovny ČR.

Odpolední blok příspěvků zahájil příspěvek Digitálna galéria – skoro neskoro přednesený Mgr. Máriou Bohumelovou a Mgr. Michalem Čudrnákem ze Slovenské národní galerie. v dalším příspěvku se Ing. Jan Motl ze společnosti AiP Safe podělil se svými zkušenostmi se softwarovým řešením digitalizace a dlouhodobého uložení v kontextu projektu NDK.

Ing. Michal Hankovec v přípěvku na téma Ukládání a archivace dat vzniklých digitalizací v Digitálním archivu SOA v Třeboni představil systém zahrnující všechny potřebné funkce digitálního archivu, na jejichž počátku je digitalizace snímků a na konci zpřístupnění materiálů badatelům.

Dva neméně zajímavé projekty představil Mgr. Tomáš Lachman z Národního filmového archivu. Prvním byl projekt nazvaný EFG, druhým pak navazující projekt EFG1914. Pod zkratkou EFG se skrývá Evropská filmová brána. Tento webový portál poskytující přístup ke stovkám tisíců dochovaných dokumentů souvisejících s historií filmu si lze prohlédnout na http://www.europeanfilmgateway.eu/. Projekt EFG1914 je navazujícím projektem, který se specializuje na dochované filmové materiály z období první světové války.

V posledním středečním bloku bylo možné vyslechnout příspěvek Mgr. Evy Greschové a Evy Bartošové, z Archívu Slovenského múzea ochrany prírody a jaskyniarstva v Liptovském Mikuláši, s názvem Digitalizácia fondov a technická podpora informatizácie v oblasti ochrany prírody.

Internetovou encyklopedii dějin Brna představily pracovnice Archeologického ústavu Mgr. Olga Lečbychová a Hedvika Břínková. Tento projekt lze nalézt na http://encyklopedie.brna.cz, kde je také umístěn odkaz na virtuální model města Brna v roce 1645.

Filip Šír představil projekt digitalizace dlouhohrajících desek z fondu z Městské knihovny v Praze. Hudební oddělení, které je součástí MKP již od roku 1893, vybralo ze svého rozsáhlého fondu unikátní desky, dále desky s mluveným slovem a s hudbou W. A. Mozarta. Digitalizuje nejen zvukové záznamy, ale i booklety, obaly desek a samotné hudební nosiče. Digitalizované tituly si lze poslechnout pomocí zvukového přehrávače v K4, ale z důvodu ochrany autorských práv pouze na vybraných pobočkách v Městské knihovně v Praze.

Poslední příspěvek prvního dne konference s názvem Digitalizace a elektronické úřadování v archivech – komfort nejen pro badatele, ale i pro zpracovatele (Projekt TAČR Agenda státního občanství a možnosti jejího zefektivnění v archivech) přednesla PhDr. Zdeňka Kokošková z Národního archivu.

Druhý den konference byl zahájen příspěvkem Mgr. Heleny Dvořákové z Národní knihovny. Tento příspěvek seznamoval se současným stavem Registru digitalizace. v registru se shromažďují údaje o digitalizovaných materiálech jednotlivých knihoven a na základě identifikačních údajů (ISSN, ISBN, ČNB) je hlídána případná duplicita digitalizovaných titulů.

Následující příspěvek volně navázal na téma Registru digitalizace. Ing. Martin Lhoták vystoupil s příspěvkem nazvaným Využití nástrojů z projektu Česká digitální knihovna při digitalizaci a zpřístupnění digitálních dokumentů. Hlavním cílem tohoto výzkumného projektu, na kterém spolupracují Knihovna AV ČR, Národní knihovna a další partneři, je vytvoření České digitální knihovny (ČDK), coby agregátoru digitálních knihoven provozovaných v České republice a hlavního poskytovatele dat pro mezinárodní projekty (např. Europeana). V rámci projektu jsou řešeny i tři podcíle. Jsou jimi: nová verze Krameria, sloužící ke zveřejňování digitalizovaných materiálů, dále systém pro sledování digitalizačního workflow – RDflow a produkční a archivační systém ProArc.

O připravovaném Centrálním portálu českých knihoven poinformovala koordinátorka projektu PhDr. Bohdana Stoklasová. Vytvoření tohoto portálu je jedním z hlavních cílů Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015. Cílem projektu je vytvoření silného centrálního portálu poskytujícího kvalitní, pohotové služby, které umožní klientům získat požadovaný dokument v tradiční nebo digitální formě nebo informaci kdykoli, odkudkoli a kdekoli.

Následující dva příspěvky informovaly o stavu projektu INTERPI v roce 2013. Mgr. Marie Balíková z Národní knihovny ČR a Ing. Miroslav Kunt z Národního archivu se věnovali entitám. Mgr. Jana Šubová a Ing. Naděžda Andrejčíková Ph.D. z firmy Cosmotron Bohemia, s. r. o., navázaly příspěvkem s podnázvem Ten zapisuje to, ta zase tohle a všichni dohromady uděláme moc.

Další blok přednášek byl věnován především mapám. První příspěvek, na kterém se podíleli PhDr. Libor Blažek, Mgr. Radana Červená Ph.D., Ing. Vladimír Žemla a Ing. Petr Sušila z Archivu města Brna, nesl název Digitalizace Archivu města Brna aneb Archiv v digitálním světě, digitální svět v archivu. Archiv města Brna zpřístupnil první část naskenovaných operátů a rejstříků Sčítání lidu. Dále byla představena digitální Encyklopedie dějin města Brna, ve které lze nalézt nejen ulice, objekty, osobnosti a události, ale také virtuální model Brna roku 1645.

Karel Koucký z Národního archivu přispěl přednáškou s názvem Evropský projekt pro zpřístupnění archivního dědictví APEx a mezinárodní konference „Building infrastructures for archives in a digital world“.

Příspěvek na téma StareMapy.cz: online georeferencování mapových sbírek přednesl Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny. Představil projekt TEMAP – „Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR: metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví“, jehož řešitelé jsou MZK, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dále představil portál prof. Karla Kuchaře, který zpřístupňuje biografie, bibliografie a plné texty K. Kuchaře, významného českého geografa a historického kartografa. Nelze nezmínit StaréMapy.cz, jejichž cílem je, v rámci projektu TEMAP, georeferencovat zpřístupněné mapové sbírky. Do tohoto projektu se zapojilo sedmnáct tisíc účastníků, kteří umístili přes dvě stě šedesát tisíc vlícovacích bodů. Poslední část příspěvku byla věnována vyhledávači map ve světových knihovnách Old Maps online, spuštěnému v únoru 2012.

Ing. arch. Zuzana Syrová a Ing. arch. Jiří Syrový z Národního památkového ústavu Praha přednesli příspěvek s názvem Prostorová identifikace v IISPP a možnosti jejího sdílení s paměťovými institucemi.

Dopolední blok uzavřel příspěvek s názvem Virtuální mapová sbírka Chartae-Antique.cz – první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí připravený Ing. Milanem Talichem Ph.D., Ing. Filipem Antošem, Ing. Ondřejem Böhmem, Ing. Janem Havrlantem Ph.D., Ing. Klárou Ambrožovou a Ing. Lubomírem Soukupem Dr. z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v. v. i.

Bc. Michal Denár z Městské knihovny Česká Třebová představil portál OsobnostiRegionu.cz, který si klade za cíl zpřístupňovat informace o zajímavých lidech Třeboňska. v současnosti obsahuje tato databáze 457 osob vyhledatelných podle abecedy nebo určitých kategorií.

Příspěvek s názvem Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky přednesl PhDr. Zdeněk Bartl z Národní knihovny.

V následujícím příspěvku byl Filipem Šírem DiS. a Ing. Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny představen projekt Virtuální národní fonotéky. Cílem tohoto projektu je vytvoření databáze, která by mapovala kompletní produkci zvukových nosičů na českém území, vývoj podpory zvukových dokumentů v Krameriu 4 a web narodnifonoteka.cz.

Tento blok přednášek uzavřel příspěvek Ing. arch. Zuzany Syrové, Ing. arch. Jiřího Syrového a Ing. Ireny Blažkové z Národního památkového ústavu Praha s názvem Informační systémy Národního památkového ústavu a Europeana.

Otázku Vygooglovat nebo vykrameriovat? položil Ing. Aleš Brožek ze Studijní a vědecké knihovny Ústí nad Labem, který se dlouhodobě zabývá systémem Kramerius z pohledu uživatele. Také se věnuje správě hesla Kramerius na Wikipedii, kde je možné nalézt seznam institucí, které Krameria používají a umožňují dálkový přístup.

Přednáška Online komunikace paměťových institucí s MV při ochraně kulturního dědictví připravená Mgr. Pavlem Mlčochem, ředitelem společnosti MUSOFT, a Ing. Helenou Linhartovou, byla plná praktických rad týkajících se ochrany sbírkových předmětů. Pokud dojde k odcizení artefaktu, je třeba mít jeho řádný popis, fotografii a kontakt na pracovníka policie, který se v daném regionu touto problematikou zabývá. Důraz je kladen na rychlost oznámení a na přesný popis uměleckého předmětu.

Poslední příspěvek s názvem Projekt The Image Data Validator – DIFFER přednesl Bedřich Vychodil z Národní knihovny ČR.

Příští, 15. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2014 se bude konat ve dnech 26. a 27. listopadu 2014.

 

 

Nezbedová, Martina. 14. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013. Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-21]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/14-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2013/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *