10. ročník „Berlin 10“ konference v Jihoafrické republice

 

Letošní desátý ročník „Berlin10“ konference se konal na Univerzitě ve Stellenboschi v Jihoafrické republice a účastnilo se jej téměř 300 účastníků z více než dvacítky zemí.

Den před samotnou konferencí byly uspořádány workshopy, kde se učastníci v malých skupinkách zabývali různými oblastmi z open access.

Pátý workshop týkající se akademií věd a podobných institucí, uspořádaný pod záštitou UNESCO, byl sestavený z následujících prezentací:

  1. The role of a national science academy in influencing national policies supporting broader sharing of scientific information: the case of South Africa – Wieland Gevers.
  2. European-African research collaboration and Open Access: what to expect from recent science policy initiatives? – Rudiger Klein
  3. Open access advocacy through science academies: the NASAC challenge – Takalani Rambau
  4. INASP – Kay Raseroka
  5. OA advocacy through Academies of Sciences and other National Scientific Organisations – John Marks and Vincent Wintermans

Workshop se zabýval úlohou akademií věd v podpoře Open Access, a to v širším slova smyslu včetně monografií, dat nebo otevřeného softwaru (open source). Cílem bylo určit konkrétní překážky, kterým je třeba čelit, a diskutovat o způsobech, jak ovlivnit národní politiku ve prospěch optimálního sdílení vědeckých publikací a jakou roli v tomto může hrát UNESCO (jak může UNESCO posílit propagační činnosti kolem Open Access?).

Tato konference se na africkém kontinentu konala vůbec poprvé, a to ve dnech 7.–8. listopadu 2012. Berlin Open Access Conference je každoroční projekt Institutu Maxe Plancka v Německu a první setkání proběhlo v roce 2003 v Berlíně. Výsledkem jednání byla Berlínská deklarace o otevřeném přístupu k informacím v přírodních a humanitních vědách, ke které se mimochodem přihlásila a podepsala ji také Akademie věd ČR.

Tématem letošního ročníku se stalo „Networked Scholarship in a networked world : participation in open access“. Konference nabídla jedinečnou příležitost africkým institucím zapojení do diskuse o zlepšení publikačních modelů a využívání síťové infrastruktury pro podporu vědy.

Během úvodních poznámek profesor Russel Botman, rektor Univerzity Stellenbosch, poznamenal, že „jestliže je vědění je měna naší doby, pak je Open Access přerozdělovací mechanismus“.

Ve svém úvodním projevu se zaměřila Maire Geoghegan-Quinn, evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu, na globální význam OA. Evropská komise velmi intenzivně podporuje Open Access, snahu zajistit veřejný přístup k veřejně financovaných výzkumným výstupům. Vysvětlila, že „veřejnost očekává mnohem větší propojení s vědou. v této souvislosti, je stále obtížnější žádat daňové poplatníky v jakékoli zemi, aby dávali své peníze na výzkum, pokud jsou vyloučeni z přístupu k jeho výsledkům. To je jeden z důvodů, proč je open access je tak důležitý“. Evropská komise hodlá i nadále podporovat OA na vysoké úrovni – součástí bude i nový rámcový projekt Horizont 2020.

Lars Bjørnshauge, ředitel SPARC, vyzval přítomné, aby se zasadili o skutečné změny – tradiční systém vědecké komunikace prostě nefunguje a to je čas pro zapojené strany, aby usilovaly o radikální změnu systému odborné komunikace. Jeho návrh do značné míry spoléhá na spolupráci mezi subjekty, které financují výzkum, vládami a vysokými školami.

Problematikou metriky nejen OA a měření vlivu článků se řečníci zabývali během několika přednášek. Profesor Tom Cochrane z Queensland University of Technology v Austrálii mluvil o následcích OA na kvalitu a posouzení dopadu v rámci univerzity – poznamenal, že OA výsledky výzkumu univerzity jsou shromažďovány a šířeny prostřednictvím institucionálního repozitáře a poskytují autorům mnohem bohatší data pro kvalitní měření vlivu dopadu.

Dr. Tom Olijhoek (SURF Foundation, Nizozemsko) a Dr. Cameron Neylon (PLoS, UK) naznačili, že není nic špatného na použití citací jako kritéria měření kvality článku a autora. Nicméně měření průměrných citací průměrného článku jako ukazatel kvality časopisu je něco, co se většinou pokazí. „Nemůžete dělat závěry o kvalitě jednotlivých článků na základě průměrné kvality všech článků v časopise.“ Citace v odborné literatuře jsou jeden konkrétní typ opětovného použití, ale ne jediný.

Jedna ze sekcí byla zaměřena na OA v africkém kontextu – např. University of Cape Town se zaměřuje na celou „horu obsahu“, když mluví o otevřenosti.

Heather Joseph, výkonný ředitel SPARC, ukončil konferenci několika závěrečnými myšlenkami  o potřebě akademický svět pomalu měnit a povzbudil účastníky, aby společně posouvali hranice. „Obecně lze říci, že OA je velký pokrok, ale musíme být v jeho prosazování ještě odvážnější a přijmout potřebná opatření.“

Příští ročník konference Berlin11 se bude konat v Berlíně.

http://www.berlin10.org/

 

 

Burešová, Iva. 10. ročník „Berlin 10“ konference v Jihoafrické republice. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/10-rocnik-%e2%80%9eberlin-10-konference-v-jihoafricke-republice/

Tisknout stránku