Název objektu | Mars Express |
SSC | 27816 |
Start | 2003-06-02 17:45:26.236 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz-FG/Fregat |
Stav objektu | na areocentrické dráze |
Provozovatel | ESA |
Výrobce | Francie, MMS |
Kategorie | planetární sonda |
Hmotnost | vzletová 1120 kg |
samotná sonda 1070 kg | |
z toho přistávací modul 71 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
03-06-02.74 | G | 51.8° | 88 min | 185 km | 200 km | Vyčkávací dráha. Plán. CENKI. |
03-06-02.75 | G | 51.8° | 88.31 min | 182 km | 200 km | Vyčkávací dráha. RAKA. |
03-06-02.75 | G | 51.76° | 88.04 min | 177 km | 177 km | |
04-01-01 | A | 86.3° | 403 min | 258 km | 11560 km | |
10-02-16 | A | 86° | 414 min | 350 km | 10300 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), A - areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Planetární sonda pro průzkum Marsu. Postavilo ji konsorcium firem, které vedla společnost Astrium (dříve Matra Marconi Space), Vélizy (Francie) ve výrobním závodě v Toulouse (Francie). Provozovatelem je organizace European Space Agency (ESA), Paris (Francie).
Tříose stabilizovaná sonda se základním tělesem tvaru kvádru o rozměrech 1.5×1.8×1.4 m je vybavena dvěma křídly fotovoltaických článků o celkové ploše 11.42 m2, dodávajících v maximální vzdálenosti od Slunce minimálně 500 W elektrické energie a dobíjejících 3 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie s kapacitou 3×22.5 Ah. Na palubě sondy jsou umístěny následující experimenty (celková hmotnost 116 kg):
Na palubě je výsadkový modul Beagle 2, určený především pro hledání stop života na povrchu planety.
Sonda je řízena z pozemního střediska ESOC [=European Space Operations Centre], Darmstadt (Německo). Hlavní pozemní stanice New Norcia se nachází poblíže města Perth (Austrálie).
Předpokládaná aktivní životnost jsou 2 roky.
První sonda tohoto typu. Další je Vvenus Express (2005-045A).
Datum | Událost |
---|---|
2003-06-02 |
17:45:26.236 UT: Vzlet19,20,21,22.
17:55:36 UT: Navedení na vyčkávací dráhu. 19:03:19 UT: Restart motoru 4. stupně. 19:16:46 UT: Navedení na únikovou dráhu. 19:17:20 UT: Oddělení sondy od 4. st. rakety. 19:46 UT: Pozemní stanice navázaly kontakt se sondou. Úspěšně vyklopeny panely fotovoltaických baterií. |
2003-06-04 | Okolo 05:00 UT: Sonda překročila dráhu Měsíce. |
2003-06-05 |
08:10 UT: Zahájeno uvolňování pojistných svorníků,
poutajících výsadkový modul Beagle 2 k sondě v
průběhu startu23.
Kolem 08:40 UT: Ukončeno uvolňování svorníků. /Plán/ Korekce dráhy. |
2003-06-09 | Zahájeny provozní zkoušky systémů sondy24. |
2003-06-11 | Uskutečnily se zkoušky vysílače24 pracujícího v pásmu X. |
2003-06-23 | Bylo oznámeno, že zkoušky vědeckých přístrojů na palubě sondy byly odloženy na první týden v červenci. Důvodem je nutnost prozkoumání příčin přechodné závady na vysokokapacitní polovodičové paměti SSMM [=Solid State Mass Memory]25. |
2003-07-03 | Přístroj OMEGA na palubě sondy pořídil v rámci kalibrace spektra Země a Měsíce26 v oboru viditelného a infračerveného záření ze vzdálenosti 8 Gm. |
2003-07-04 a 2003-07-05 | Řídicí středisko ESOC úspěšně uskutečnilo27 zkoušky funkce systémů přistávacího modulu Beagle 2. |
2003-07-08 | Problémy s dodávkou elektrické energie z panelů fotovoltaických článků byly podle oznámení ESA vyřešeny28. |
2003-08-01 | Firma EADS, Stevenage (Velká Británie) se stala sponzorem29 expedice sondy Mars Express. Na podporu tohoto projektu uvolnila přes 1 mil. GBP. |
2003-září | /Plán/ Korekce dráhy. |
2003-12-01 | Kamera HRSC pořídila první snímek30,31 planety Mars ze vzdálenosti 5.5 Gm. |
2003-12-19 | Oddělení modulu Beagle 2 od družicové části sondy. |
2003-12-25 | Navedení družicové části na oběžnou dráhu kolem Marsu. Přistání modulu Beagle 2 na povrchu planety Mars (oblast Isidis Planitia poblíže rovníku, 10.6° s.š., 270° z.d.). Spojení po očekávaném přistání se nezdařilo navázat; výsledek přistávacího manévru není jistý. |
2004-02-06 | Úspěšně se podařilo navázat přes sondu Mars Express oboustranné spojení Země s vozítkem Spirit (2003-027A)33,34,35. |
2004-08-20 | Byla zveřejněna závěrečná zpráva40 z vyšetřování nezdaru modulu Beagle 2. |
2005-01-25 | Pracovní skupina odborníků ESA dala souhlas s vyklopením tyče s anténou radiolokátoru MARSIS45. |
2005-02-20 | Bylo oznámeno, že tým evropských vědců odhalil pravděpodobné zamrzlé moře o rozměrech 800 km×900 km×45 m v oblasti Elysium Planitia46,47. |
2005-05-04 | Vydán povel k vyklopení první 40m tyčové antény radiolokátoru Marsis. |
2005-05-07 | Řídicí středisko zjistilo, že tyčová anténa se vyklopila, ale její 10. článek se nezafixoval. Proto bylo vyklápění dalších tyčových antén odloženo48. |
2005-05-10 | 18:20 UT: Sonda byla natočena tak, aby Slunce prohřálo neúplně rozloženou tyčovou anténu. |
2005-05-11 | 02:50 UT: Po opětovném navázání spojení se Zemi bylo zjištěno, že vyklopení a zajištění jednotlivých článků tyčové antény bylo úspěšně ukončeno49. |
2005-11-30 | Konec primární mise; využívání sondy bylo prodlouženo. |
2010-02-15 | Korekce dráhy sondy pro její zacílení k měsíci Phobos. |
2010-02-16 |
05:52 UT: Sonda proletěla ve výšce 991 km nad povrchem
měsíce Phobos50. V provozu byly
experimenty PFS, SPICAM a ASPERA.
Sonda proletěla ve výšce 991 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty PFS, SPICAM a ASPERA. |
2010-02-22 | Sonda proletěla ve výšce 574 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty PFS, SPICAM a ASPERA. |
2010-02-25 | 11:51:26 UT: Sonda proletěla ve výšce 399 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty PFS a MARSIS. |
2010-02-28 | 16:23:26 UT: Sonda proletěla ve výšce 227 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty PFS a MARSIS. |
2010-03-03 | 20:55:26 UT: Sonda proletěla ve výšce 67 km nad povrchem měsíce Phobos51,52 (77 km od jeho středu). V činnosti byly experimenty Přesného sledování dráhy sondy bylo využito ke zpřesnění hmotnosti měsíce. V provozu byly experimenty MaRS a ASPERA. |
2010-03-07 | 01:27:37 UT: Sonda proletěla relativní rychlostí 10.488 km/s ve výšce 122 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, OMEGA, MARSIS, SPICAM a ASPERA. |
2010-03-10 | 05:59:37 UT: Sonda proletěla relativní rychlostí 10.486 km/s ve výšce 288 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, OMEGA, MARSIS a ASPERA. |
2010-03-13 | 10:31:41 UT: Sonda proletěla relativní rychlostí 10.330 km/s ve výšce 477 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, SPICAM, PFS a ASPERA. |
2010-03-16 | 15:03:48 UT: Sonda proletěla relativní rychlostí 10.262 km/s ve výšce 664 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, SPICAM, PFS a ASPERA. |
2010-03-19 | 19:35:58 UT: Sonda proletěla relativní rychlostí 10.201 km/s ve výšce 850 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, SPICAM, PFS a ASPERA. |
2010-03-23 | /Plán/ Sonda proletěla ve výšce 1341 km nad povrchem měsíce Phobos. Vědecká měření se neplánovala. |
2010-03-26 | /Plán/ Sonda proletěla ve výšce 1304 km nad povrchem měsíce Phobos. V provozu byly experimenty HRSC, SPICAM, PFS a ASPERA. |
Datum | Událost |
---|---|
2012-01-01 | /Plán/ Ukončení primární mise, s možností prodloužení do roku 2014. |
Datum poslední úpravy: 2010-03-29 16:44:04 UT |
|
|
© 2010 - Antonín Vítek |