1966-116A - Luna 13

Název objektu Luna 13 <=Луна 13>
SSC 2626
Start1966-12-21 10:17 UT, Bajkonur [=Baikonur], Molnija-M
Stav objektupřistál na Měsíci
Zánik1966-12-24 18:01 UT, střed Oceanus Procellarum (18.87° s.š., 62.05° z.d.)
Životnost3.322 dne, tj. 0.0091 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategorieměsíční sonda
Hmotnost1700 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
66-12-21 G 51.80° 88.40 min 171 km 223 km Přibližné pparametry parkovací dráhy (uvedeny parametry start. plošiny).

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce. Postavilo ji a provozuje Central'noje konstruktorskoje bjuro eksperimental'nogo mašinostrojenija (CKBEM) <=Центральное конструкторское бюро экспериментального машиностроения (ЦКБЕМ)> (dř. OKB-1 <=ОКБ-1>, nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná měsíční sonda modifikovaného typu E-6M (výr. č. No. 205). Základem konstrukce sondy je kulová nádrž s okysličovadlem, na ní je umístěna toroidální nádrž s palivem a raketový motor. Na opačné straně je válcová přetlaková nádrž s řídicí elektronikou. Ta část aparatury, která je potřebná pouze během letu (včetně vybitých chemických baterií), je umístěna ve dvou pouzdrech, která se před brzděním u Měsíce odhazují. Hmotnost sondy se tím sníží zhruba o 300 kg. Pro udržení správného směru vektoru tahu u brzdícího motoru KTDU-5A [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] na hypergolické KPL o tahu 45.5 kN se používají tři malé řídící motory a soustava gyroskopů. Systém orientace a stabilizace využívá motorů se stlačeným dusíkem, jako orientační body se používají Slunce, Měsíc a Země. Přistávací pouzdro o hmotnosti 112 kg je vybaveno kamerou a detektorem radiace. Téměř kulové pouzdro má výšku 0.58 m, s tyčovými anténami 1.12 m a s rozevřenými 4 lopatkami průměr 1.60 m. Tepelnou regulaci zajišťuje nucená cirkulace plynu pomocí ventilátoru, radiátorů a izolace od měsíčního povrchu. Opticko-mechanické zařízení sloužilo k získání panoramatických snímků okolí (6000 řádků, 500 bodů na řádek). Při rozevírání lopatek se uvolnily také dvě tyče dlouhé 1.5 m, které nesly vědecké přístroje (mechanický půdoměr a hustoměr se zdrojem paprsků gama). Zkoušky pevnosti povrchu se uskutečnily pomocí malého raketového motorku. Další experimenty: měření tepelného toku od měsíčního povrchu, měření přetížení při přistání sondy, registrace korpuskulárního záření.

Předchozí sondou této řady jiného typu je Luna 12 (1966-094A). Bezprostředně následující jiného typu Luna E-6LS No. 112 se 1968-02-07 pro havárii nosné rakety Molnija-M nedostala na oběžnou dráhu. Další úspěšně vypuštěnou jiného typu je Luna 14 (1968-027A).

Průběh letu

Datum Událost
1966-12-21 10:17 UT: Start z kosmodromu Bajkonur, navedení na parkovací dráhu kolem Země.
1966-12-22 18:41 UT: Provedena korekce dráhy.
1966-12-24 17:59 UT: Ve výšce 70 km nad povrchem byl zapálen brzdící raketový motor na povel palubního výškoměru.
18:01 UT: Přístrojové pouzdro měkce přistálo v oblasti Oceanus Procellarum (blízko kráterů Seleucus a Krafft), na stejné selenografické délce jako Luna 9, ale 400 km severně.
1966-12-25 12:15 UT: Luna 13 začala předávat na Zemi první snímky měsíčního povrchu, pořízené při výšce Slunce 6° nad obzorem.
1966-12-26 13:30 UT: Začal další přenos měsíčního panoramatu, který trval 100 minut. Za tuto dobu uskutečnilo snímací zařízení celou otočku, tj. o 360°. Během rádiového spojení byly měřeny vlastnosti měsíčního povrchu pomocí mechanického půdoměru a další přístroje registrovaly gama záření.
1966-12-30 Chemické zdroje elektrické energie byly vyčerpány a sonda ukončila výzkum měsíčního povrchu. Na Zemi bylo celkem předáno 5 panoramatických snímků povrchu pořízených při výšce Slunce nad obzorem 6 až 38°.

Literatura

  1. Projekt Luna / P. Lála. - Letectví a kosmonautika, 43 [4] 140-143 (1967).
  2. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 222-243.
  3. Kosmonavtika - enciklopedija / kol. autorů. - Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1985. - S. 209, 221-222.
  4. Projekt Luna / F. Martinek. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 2000.     (../PROJ/SUN/LUNA.HTM).
  5. Soviet Rocketry that Conquered Space : Part 5: The First Planetary Probe Attempts, 1960-1964 / T. Varfolomeyev. - Spaceflight 40 [3] 85-88 (1998).
  6. The Tough Road Travelled: A New Look at the Second Generation Luna Probes / A. Siddiqi, B. Hendrickx, T. Varfolomeyev. - J. Brit. Interplanet. Soc. 53 [9/10] 319-356 (2000).
  7. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Luna 13. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 1999.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?66-116A).

------
Datum poslední úpravy: 2011-05-14 16:28:22 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2011 - František Martinek, Antonín Vítek